Snad každému už došlo, že změna času v dnešní době neznamená žádné energetické úspory a někde to je dokonce díky běžícím klimatizacím přímo naopak. Dokonce neobstojí ani další celkem rozšířený argument, že je díky dennímu světlu méně dopravních nehod. Tento blud lze s ohledem na přehledná statistická data vyvrátit velice rychle a snadno.
Tak proč tedy?!
Tuhle otázku si určitě pokládá řada z nás, a to nejpozději za zvuku budíku v první pracovní ráno po přetočení hodinek na letní čas. „Odpověď je jednoduchá a úplně nasnadě, ač se o ní nikde nemluví. Pravým důvodem jsou peníze,“ konstatuje lakonicky senátor Petr Šilar a dodává, že to jsou právě tučné zisky obchodníků, které mají lví podíl na střídání zimního a letního času.
„A co víc! Během posledních dvaceti let se u nás prodloužilo trvání letního času z šesti měsíců na sedm, což v nemalé míře navýšilo zisky v mnoha odvětvích. S delšími světlými večery jsou totiž lidé déle aktivní, a tudíž i více spotřebovávají,“ připomíná Šilar, který už dlouhá léta brojí proti nepřirozenému střídání letního a zimního času. V roce 1996 si prosadila tuto změnu silná podnikatelská lobby, a to v rámci celé Evropské unie.
Čas jako globální marketingový nástroj
Vyšší spotřeby a rostoucích zisků si jako první všimli v USA, takže potravinářská a golfová lobby nakonec přesvědčila kongresmany, že delší večery jsou pro ekonomiku celé země vydatnou finanční injekcí. A je pochopitelně více než nasnadě, že v první řadě měly na mysli svůj vlastní finanční profit než blaho celé země.
V roce 1986 se v USA poprvé posunuly hodinové ručičky na letní čas už počátkem dubna a vrátily se zpět až koncem října. A ani konec října nebyl vybrán náhodou. Důvodem jsou opět finance! Cukráři totiž díky delším večerům prodali více sladkostí na Halloween. Rodiče své děti po setmění vidí raději doma, takže hodina světla navíc znamenala pro děti delší koledu a cukráři tak mohou prodat mnohem víc zboží. „Z času se tak rázem stal globální marketingový nástroj.“ shrnuje Petr Šilar.
Zisk: miliardy dolarů!
„Marketéři ve firmách rychle zjistili, že s delšími večery lidé daleko víc aktivně odpočívají venku, mimo své domovy a více tak utrácejí,“ vysvětluje Šilar a dodává, že už v 80. letech například golfový průmysl v USA spočítal, že díky pouhému jednomu měsíci letního času navíc mají tržby až dvojnásobně vyšší než v letech, kdy se čas neposouval.
Obdobně jsou na tom i firmy podnikající v potravinářském průmyslu, protože lidé za dlouhých světlých večerů více grilují. Tím stoupá nejen spotřeba masa, ale i jiných pochutin a také nápojů, které ke každé správné zahradní párty neodmyslitelně patří. Ruku v ruce s tím jde rostoucí prodej grilů, campingového vybavení, sportovních potřeb, ale například i zvýšená spotřeba pohonných hmot, protože delší denní světlo nutí lidi více jezdit na výlety a nevadí jim návraty v pozdějších nočních hodinách.
Zdraví na úkor spotřeby
„Enormní zisky obchodníků v USA nakonec zvítězily nad zdravým selským rozumem a především nad přirozeným biorytmem lidí. Takže dnes jsme svědky toho, že v USA začíná letní čas už první neděli v březnu a končí první neděli v listopadu. V Evropě se pak s přechodem na letní čas potýkáme až poslední neděli v březnu. A zimní čas se nám opět začíná odpočítávat až od poslední neděle v říjnu,“ upřesňuje Šilar a dodává, že změna času a s ní související všudypřítomný ekonomický profit se tak podepisuje na zdraví nás všech a především na zvýšené nemocnosti a psychické nepohodě našich dětí.
Zdroj: tz
