Podle zkušených milovníků bonsají, pěstování bonsají není náročné. Přesto mnozí lidé spojují bonsaje s přehnanou péčí, kterou je nutné jim věnovat. Tvrzení, že bonsaj je strom jako každý jiný, si každý ověří až na vlastní zkušenosti. Ale přece jen, pokud má být stromeček, ať už venkovní nebo interiérový, skutečně zdravý, krásný a reprezentativní, vyplatí se při jeho pěstování dodržovat jisté zásady. Ideální umístění bonsají je vždy na světlém místě u okna.
Při pěstování v pokoji je nutné myslet častěji za zalévání, vyžadují vlhký substrát, ne však trvale přemokřený. Obecně lze říci, že malolisté bonsaje jako Jilm, Serisa, Sagrécie, potřebují více světla a častější zálivku, než bonsaje se silnějšími listy jako jsou fíkusy, které vydrží déle bez zálivky a voda v podmisce jim neprospívá. Pro růst nových listů potřebují fíkusy stejně jako ostatní rostliny dostatek světla.
Všem „pokojovkám“ prospívá tzv. letnění. V květnu až červnu provedeme kompletní odlistění. Ostříháme všechny listy a ponecháme pouze řapíky. Takto upravenou rostlinu vyneseme na plné slunce. Rostlina nám za krátkou dobu znovu obroste a to i ze „spících pupenů“. Nové listy budou menší a bude jich více. Tento zásah můžeme provést jen, pokud je rostlina v dobré kondici a má dostatek světla a tepla. Pokud bonsaj shodí listy sama, je většinou přelitá. Je pak nutné méně často zalévat. V zimě je nutné přihnojovat.
Stromkům odstraňujeme suché a nemocné větve, pak větve jdoucí souběžně, křižující se, jdoucí svisle, stojící proti sobě, vidličnatě větvené, větve tvaru lokte, jdoucí ke kmeni a před kmen, trčící vpřed a větve ústící pod sebou. K docílení požadovaného tvaru větví využíváme různých metod, jako je řez, ohýbání větví pomocí závažíček nebo kamenů uvázaných na větévky, vyvazování větví pomocí provázků, svěrek nebo roztáčení větví vidlicovými rozpěrami.
Je třeba mít na paměti, že nejspodnější větve nesmějí být zastíněné horními větvemi (zeslábly by). Největší růstovou energii má vrchol a větve v horní části koruny, dále výhony na koncích větví a nejhornější pupeny. Většina nezkrácených výhonů vyraší a rozvětví se pouze na koncích, zatímco na bázi zůstane holá. Proto je nutné všechny větévky zkracovat. Prodloužit je můžeme vždycky, ale zkrácení je mnohdy velmi obtížné. Při průklestu prostříháme nebo odstraňujeme i nadbytečně zahuštěné větévky, čípky a nemocné či suché větvičky.
Tvarování drátem
Nejčastěji se používá drát hliníkový, nebo měděný izolovaný. Tvarujeme-li kmínky nebo silnější větve drátem, obalujeme je jutou, abychom nepoškodili kůru. Při tvarování kmínku zakotvíme drát v půdě, nebo ho zahákneme za silný kořen a obtáčíme ho pod úhlem 45° vlevo či vpravo vzhůru. Podle tloušťky kmínku a větví použijeme různé průměry drátů. Vždy postupujeme od kmene k větvím, a to od silnějších k slabším.
Navinuté dráty se nesmějí křížit ani tvořit smyčku. Vhodné je využívat pákového efektu a tvarovat dvě protilehlé větve jedním drátem. Konec drátu necháme vždy o kousek přesahovat za koncovou větévkou a zahneme ho zpět, abychom se o něj nezranili. Po navinutí drátu větev ohýbáme oběma rukama přes oba palce. Máme-li obavu, že se větévka zlomí, ohýbáme ji na několikrát (2 - 3x v týdenních až 14denních intervalech).
Po konečném vytvarování necháme drát na větévce tak dlouho, dokud sama nedrží požadovaný tvar. V době rychlého růstu to trvá 2 - 3 měsíce. Roste-li bonsai pomalu, trvá tvarování déle. Někdy musíme drát i dvakrát převinout, aby se nezařízl. Při druhém navíjení ho vedeme vždy vedle původního. Stane-li se, že se drát zařízl do větévky, musíme ho rozstříhat na krátké kousky a opatrně odstranit, abychom jsme se vyvarovali poškození větévek.
Tvarování zastřiháváním
Tímto způsobem tvarování docílíme zahušťování větví. S postupným dospíváním listů a vyzráváním výhonů nemohou již starší pupeny vyrašit, protože rašení je blokováno dospívajícími listy. Pupeny tedy upadají do spánku a proraší teprve v příštím roce na jaře. Pokud jsou listy a výhony mladé, mají brzdících látek málo a pupeny jsou schopné po zkrácení letorostu velmi brzo vyrašit znovu.
Při zastřihávaní si všímáme, kterým směrem jednotlivé pupeny směřují. Tím směrem poroste nově vyrašený výhonek. Správnou volbou pupenu, nad kterým větvičku zkrátíme, usměrníme i růst větévky. Některé druhy dřevin tak můžeme tvarovat i bez použití drátu a řezu. Mladé výhonky zaštípneme nehty nebo malými nůžkami.
Zdroj: tz Osiva-semena.cz
