Jelikož máme v redakci pocit, že nevšichni čtenáři pochopili, že nám jde především o jejich zdraví, adruhou i třetí lekci dost odflákli s tím, že se k nám přidají, až začnejít skutečně do tuhého, budeme se i dnes věnovat výhradně chůzi.
Přátelé,nepodceňujte to! Dojet autem k posilovně je zhovadilost rovnající sevibrujícím bederním pásům, které vám ve spánku vytvoří na břišesvalstvo.
Dokud neujdeme denně v průměru alespoň dva kilometry, nemácenu zabývat se záviděníhodně vyrýsovaným svalstvem na ramenou, jaké máautor naší sportovní rubriky.
Známe to všichni z loňské zimy, adnes, koncem listopadu, koukáme na to jak z jara. V ulicích jenevlídno, mráz v okna duje anebo hůř, zalézá za nehty, a psa by vennevyhnal.
Trochu nevíme, jestli se radovat, nebo klít. Ty tam jsouchvíle poklidného vyklusávání nebo bezstarostného spurtování za mičudouna prohřátém palouku.
Už už to všechno vidíme černě, ale skutečnost je ještě mnohem horší: I v mrazech se dá sportovat!
Sněkterými sporty se však přes zimu musíme rozloučit. Kdo má to štěstí,že je příčetný a netrpí těžkou duševní vadou, toho neláká prostředíkrytých bazénů. Proto může nejméně na půl roku s klidem pověsit plavkyna hřebík.
Jedinci podléhající módním záležitostem se můžou přeszimu strhat ve squashových nebo badmintonových halách, když si myslejí,že jim to k něčemu bude.
Pro nás ostatní je důležité si uvědomit, žebrzo přišedší zima skýtá nebývale vhodnou příležitost udělat něco nejenpro zdraví své, ale i pro zdraví svých bližních. A skutečně, stačí sepodívat na naše ženy, které příroda obdařila leností vpravděnadpozemskou. Právě ta je příčinou špatné mysli a nezadržitelnétendence k růstu horizontálním směrem, což obojí často vyvolává sváry,jaké nemůžeme doma potřebovat. Chceme-li proto zajistit harmonickésoužití kolem našeho rodinného krbu, neváhejme a vyžeňme naše ženy namráz. Vždyť co jiného nejlépe prospěje línému tělu než procházka vnepříjemném ledovém větru? A jak rády se budou vracet! Možná díky tomuzískají zcela nový, lepší pohled na společný domov. A to bychom jim zesrdce přáli.
Samozřejmě je nenecháme jít samotné, ale půjdeme snimi. A rádi! Ne že bychom našim ženám nevěřili, ale známe to - jevždycky lepší se přesvědčit, jestli nefixlují někde v kavárně nadsvařeným vínem. A nakonec i nám, kteří jsem otužilí a nedělnímvyvalováním v pelechu až do pozdních popoledních hodin zdravě pohrdáme,procházka neuškodí.
Vždyť co bychom to byli za sportovce, kdybychom chodili jen za příznivého počasí!
Proto hurá na výlet!
Čtenářka,která tady posledně navrhovala přibalit s sebou dva lahváče, ať toskutečně udělá. Pro ni je to jistě dobrý nápad, který jí neuškodí.Ostatní, kteří svědomitě četli předchozí lekci, si tahání nákladuchytře ušetří správným zvolením trasy.
Je vůbec dost možné, žeženská část našeho teamu bude trvat na vyrábění svačiny. (Pozor: Někdyto může být snaha o oddálení našeho výletu!) V takovém případě s nínaložme jako s uvedenou čtenářkou: Co si kdo vyrobí, to si také ponese.Proto, kdo si spískal potomstvo, bude to mít krapet těžší.
Na závěrjedna důležitá rada. Je možné, že i přes doporučené maskování civilnímoblečením ve vás někdo rozpozná sportovce. Nemáte se sice zač stydět,ale pro jistotu bude lepší, když si o víkendu přivstanete, abyste vyšliz města, dokud jsou ulice prázdné. Slabomyslné chudáky, kteří si připohledu na vaše úsilí budou klepat na čelo, nemůžete cestou potřebovat.Proto si dejte dobrý pozor, ať mě někde nepotkáte!
A nezapomeňte: Radost z pohybu!
Předchozí díl deník zoufalcova - Ženy vzrušují namakaná lýtka
Deník zoufalého sportovce najdete na stránkách magazínu FiftyFifty.cz každou středu
