Poundbury - vesnice na přání prince

Nejen u nás se rozmohlo plánovat satelitní městečka na pozemcích u velkých měst, s využitím dosud nedotčené půdy. Oddělená nákupní městečka a na západě také běžné chudinské čtvrti na okraji velkoměst, vedly prince Charlese k myšlenkám vydat se jinou cestou a vybudovat obydlí pro nejrůznější příjmové skupiny. Továrny, dílny, obchody či zdravotní zařízení tu jsou v návaznosti na bydlení, bez rozdělení do sterilních areálů. Bydlení pro bohatší vrstvy a cenově dostupné bydlení tu najdete vedle sebe a přitom si je zvenčí podobné jako vejce vejci.

Při plánování byl také kladen důraz na to, aby se lidé mohli dostat do zaměstnání pěšky. Mottem architektů bylo, že tvoří vesnici okolo chodců a ne okolo auta. S ohledem na to bylo město budováno tak, aby bylo pro chodce zajímavé, a na druhou stranu pro auta tvořilo přirozenou kontrolu rychlosti. Toho je dosaženo např. různou šířkou ulic, jejich nepravidelností, otevřenými prostory či vyhlídkami. Domy, pracovní místa a situování ulic a náměstí je plánováno s ohledem na okolní krajinu a architekturu kolem. Velkou roli při výstavbě hraje také preferování místního materiálu jako je kámen, břidlice či omítka.

Plán města byl vytvořen v osmdesátých letech architektem Leonem Krierem a stavba začala v roce 1993. Cílem bylo vytvořit město na 400 akrech půdy, které bude navazovat na historickou architekturu Dorsetu a využívat principy zmíněné v knize prince Charlese „Představa Británie“. Celá výstavba byla rozdělena do čtyř fází, bude trvat 15 až 20 let a stane se domovem pro zhruba pět tisíc lidí. První fáze byla dokončena v roce 2002 a druhá v roce 2006.

Zatím zde bylo postaveno také 11 tzv. zelených domů, jejichž provoz je levný a využívají technologie čerpající energii z alternativních zdrojů (například fotovolkanické panely).Také dešťová voda se sbírá na splachování a zalévání zahrady. Samozřejmostí je pak i dobrá izolace pomocí silných stěn a ovčí vlny.

Po úspěchu s touto vesnicí, kam denně vyráží skupinky turistů na obhlídku, se princ rozhodl postavit ekoměsto pro 12 tisíc lidí. Hlavním dopravním prostředkem zde bude kolo, do některých částí se vůbec nebude smět autem. Městečko Sherford na jihu Anglie má stejně jako vesnice Poundbury být vystavěno především s ohledem na krajinu a ani tady se mrakodrapy konat nebudou. Budovy by neměly mít více jak pět pater. I zde se počítá s využitím energie z obnovitelných zdrojů, především z větrných turbín, solárních panelů a biomasy na topení. Dvě třetiny stavebního materiálu by měly pocházet z okolí městečka a střechy budou pokryty zelení nebo kamínky. Dokonce se zde počítá s biofarmou, která bude součástí parku a bude produkovat potraviny pro místní potřebu.

Britský princ se tedy vydal cestou poučení se z minulosti a vystavění moderního městečka s využitím nejnovějších poznatků na principech tradiční architektury. Možná to je příklad i pro další části světa, možná ne. U nás je tradiční architekturou posledních desetiletí paneláková výstavba, tak nevím, nevím, jak by si s tím princ poradil….

Projížďka vesnicí na Youtube

Použitý zdroj: www.princeofwales.gov.uk