Tak ta tvoje zpověď o esenci života v podobě dámskejch kalhotek a těžký vůně, mě fakt dostala. Svědčí to přesně o tom, že my ženy jsme jenom objektem vašich pracek a neurvalého chtíče. Ale co mě opravdu nadzvedlo je fakt, žes to všechno zabalil do tý elegantní romantiky a k tomu zmiňuješ, že ti připadaj půvabný ty špeky, který nám vylezou, když se nehlídáme! Si děláš srandu? Proč myslíš, že se většina ženskejch honí v celých stádech do úchylným posiloven a šlapou tam zbrocený potem na slavných spinningových kolech? Některý maj na sobě i igelity nebo nepropustný overaly, a to všechno jenom proto, aby jim tyhle tuky navíc aspoň trochu splaskly! A to jen kvůli vám chlapům! Usrkávaj u toho bezkalorickou hnusnou vodu a večer si daj jako gábl pár lístků řepíkatého celeru.
Nevím, co říkají statistiky, ale valná většina mužskejch, který vypadaj trochu k světu potřebuje ke svýmu životu pod duchnou vychrtlou kost, a to aspoň se čtyrkama nebo heboučkýma, ale hlavně pevnýma dvojkama!
Možná jsi na někoho udělal dojem, ale pak teda nevím. Leda na ty vysportlé blondýny, které hledají spíš šrajtofli než schopný poklopec. Odpověď nežádám, měla jsem jen nutkavou potřebu ti tohle sdělit. Mám ráda fakta a pravdivě popisovanej svět. Sem tam u vás něco takovýho i najdu, ale tenhle tvůj článek je prostě barevná pitomost!
Redakce promine neurvalou upřímnost a laskavě doručí můj názor panu redaktorovi, P. Podzimovi.
Děkuji
Bošenová Marika
Drahá Bošenová Mariko!
Tvá reakce nás nemohla nepotěšit. Já se přímo tetelím radostí, nad obsahem tvého e-mailu.
Nejdřív jsem myslel, že tvůj dopis je něco jako ohrazení se proti tomu, jak vidí ženy fiktivní vypravěč mého textu. Nezapomeň však na to, že ten je vidí s notnou dávkou čehosi, čemu se říká básnická licence (básníci a literáti vůbec prominou). Ale i kdyby bylo v silách jediného muže permanentně se dívat na ženy v textu popsaným způsobem, tak
1 - co?
2 - ty mu svou reakcí vlastně dáváš za pravdu!
Protože jednak nevím, proč by někomu mělo být divné, že se vypravěči líbí příjemně plnější ženy a pak, je chyba těch žen, které to dělají, že se potí zabaleny do igelitu jen a pouze kvůli mužům. Neboť tak to z tvého dopisu vyznívá - nepotí se pro svůj dobrý pocit, potí se pro dobrý pocit mužů. Trochu absurdní, že? Chudinky. O těch, které ke svému sportování mají pouze tento důvod, můžu napsat, že je mi jich líto.
Myslím, že fiktivní vypravěč v mém textu neobdivuje ty ženy, o kterých píšeš ty, Mariko. Tvé ženy mohou potit třeba krev, ale dělají to marně. Půvabu žen, které jsou hrdé na to, jaké je jejich tělo, aniž by se jej snažily násilím měnit, nikdy nedosáhnou. Ta krása totiž nesídlí v těle, ale úplně někde jinde. Tělo je jen jejím výrazem.
Upřímně, Mariko, nevěřím ani tomu, že, jak píšeš, "většina mužskejch, který vypadaj trochu k světu potřebuje ke svýmu životu pod duchnou vychrtlou kost, a to aspoň se čtyrkama nebo heboučkýma, ale hlavně pevnýma dvojkama!" Anebo možná ano, ale opět je to tak, že tito tebou popsaní muži si zaslouží jen ty zoufalé, tebou popsané ženy.
Ten text nebyl psán proto, abych na někoho udělal dojem, jak píšeš. Byl psán proto, aby udělal radost ženám, které nejsou dokonalé po fyzické stránce. I když tady se zase můžeme bavit o tom, co to znamená. V různých dobách na různých místech byly ideály ženské krásy různé. Za současný ideál tedy považujme toho kostlivce se čtyřkama a plastikou krku. A zdá se mi tedy velmi nepravděpodobné, že by právě takovou ženu můj text potěšil.
Vždyť já v textu říkám toto: Nezáleží na tom, jak vypadáte! Každá vaše osobitá zvláštnost je pro nás překrásná. Proto nám podléhejte beze studu a především rády! Avšak vždy jen ve správnou chvíli a cudně. Podělte se s námi o vaši krásu, obdivujeme vás, ať jste jakékoli!
Obávám se, Mariko, že jsi obětí mediálního klamu.
V úctě
Petr Podzim
