Tai chi v pokročilém stadiu

Tai chi jsem se začala učit v říjnu, dnes je začátek ledna a jsem asi v polovině základní sestavy o 108 formách.

Na poslední hodinu jsem šla úplně zničená, předcházející dvě noci jsem se vůbec nevyspala, protože mladší dcera má špatné sny. V práci se něco pokazilo a manželská krize nabírá obrátek. Tai chi! Půjdu na tai chi, odreaguju se od toho všeho!

Vrátila jsem se z hodiny a ségra, která mi hlídala děti mi řekla: "Vypadáš hrozně unaveně, ale v očích máš úplně jasno". Uvědomila jsem si, že se cítím opravdu odpočatě, i když se mi nožky trochu motaj a těším se do postele. Tai chi začalo fungovat a myslím, že se u mě začíná projevovat také jakási závislost. V minulém díle tohoto seriálu jsem zmínila, že skupina lidí okolo tai chi působí tak trochu jako sekta. Měla jsem pak v hlavě trochu dilema, jelikož již tehdy jsem si uvědomovala, že to je silné slovo. Ale považte.

Všichni okolo taoistického tai chi v České republice vyučují a organizují vše, co je s tai chi u nás spojeno zcela zadarmo a ve svém volném čase.

Postřehy z hodin tai chi
Nedávno jsem byla na opakovací skupině, na které se střídají instruktoři. Učila nás velmi milá paní, jejíž přístup mi zcela vyhovuje. Mám pocit, že jsem se díky jejímu stylu naučila víc než u jiných. V závěru jsem se jí zeptala, kde pravidelně učí cvičit, že bych ráda chodila k ní. "Cvičím v Plzni. Jezdím tam autobusem jednou týdně". Paní je z Prahy. Cesta do Plzně jí zabere dvě hodiny, odcvičí a pak jede zpět. Bez viditelného prospěchu pro sebe věnuje vyučování tai chi tolik času a energie jednou týdně a už několik měsíců. Překvapilo mě to a zároveň trochu otevřelo další dveře do chápání tai chi.

Tai chi v každém věku
Na jedné hodině se objevila stará paní. Nemohu napsat starší, ta paní byla skutečně stará, tipovala bych minimálně 80 let. Instruktorka nám ji představila, že je to paní, která cvičí již velice dlouhou dobu. Paní se usmála, řekla že je to pravda, ale ať prý se nelekneme, že někdy u cvičení padá. Řekla to s humorem a nadhledem zkušeného člověka.

A jak mi jde cvičení?
Je to prostě skvělé. Po hodině tai chi mám dojem, že jsem se trochu narovnala, skvěle protáhla a odpočinula jsem si. Žádný pot a dušnost, žádné namožené svaly a podobně. Jsme u pozice, která se jmenuje Navlékání člunků. Je to těžké, člunky jsou čtyři a během jejich provádění se otočíte o 360 stupňů. Nohy stále svírají úhel 45 stupňů, koleno nesmí jít přes špičku nohy a ruce se střídají. Neumím to, ještě se trochu trápím s předešlou pozicí - Pohladit hřívu divokého koně. Ale právě tyto dvě nesnadné pozice kroutí mými zády a mám (zcela subjektivní) dojem, že mi rovnají záda.

Tai chi doporučuji všem!
Nejvíc bych chtěla zlomit mojí maminku, jelikož má potíže se srdcem. Musím se v psaní dílů tohoto seriálu trochu polepšit a častěji "házet na papír", jak moc mi to prospívá. Především na psychiku.