Styďte se - kojit mezi slušnými lidmi!

Mé kamarádce. A co tak hrozného udělala? Kojila. Kojila své tříměsíční dítě v tramvaji plné lidí. Seděla schoulená na sedadle, miminko v nosičce a zdroj mateřského mléka skrytý pod bundou.

Nenastupovala s tím, že bude krmit před zraky spolucestujících.
Spěchala k lékaři a malá se rozhodla, že má hlad, a rozeřvala se na celé kolo. Bylo tu jediné řešení. Dát děcku, čeho si žádá. Mohla vystoupit, řeknete si. Jenže spěchala. A nepřipadlo jí tak nemístné, že by mimino nakojila. I když v tramvaji. Navíc si toho nikdo nevšiml, až na tu paní.

Nepřipadlo jí normální, že děcko neleží spořádaně v kočárku nebo nesedí v nosičce. Jeho matka jej držela v náručí a „divně“ se nad ně nakláněla. A tak se s nákupními taškami vrhla ke kamarádce a začala povykovat. V tu chvíli si toho všimli ostatní. Většina mlčela. Kamarádka slzy na krajíčku. Jenže paní se nedostalo zastání. Přišel opak.
Mladý muž, asi třicetiletý, se jí optal, co je na tom špatné. Vždyť je to krásné a nevidí na tom nic neetického. Maminka jen krmí své dítě. Navíc to „rozsekl“ dotazem, jestli paní někdy kojila. Prý ano, ale nikdy ji u toho nikdo neviděl. To už se okolí smálo a přidali se k němu další. Padala slova o přirozenosti, všichni jsme si tím prošli, nám se to líbí atd. Nakonec nevystoupila kamarádka, ale paní.

Doba jde kupředu.
Tabu padají. Ne všichni si na nové věci dovedou zvyknout. Ale rozčilovat se a křičet na kojící matku? Nesedla si doprostřed vozu a neodhalila se přede všemi, jen v ústraní krmila miminko.

Je to neetické, nemorální, neslušné? Myslím, že ne. A souhlasím s tím mladým mužem - je to krásné.