Světla hrají velkou roli

Nikdy by nemělo být ostentativní či agresivní. Tak hovoří o poezii městského osvětlení Alain Guilhot, který se již šestnáct let zabývá osvětlením významných budov a kulturních památek světových měst. Tato zvláštní kombinace techniky a umění dává noční tváři velkoměst nový rozměr. Mosty, náměstí, pomníky – to vše se v rukou Alaina Guilhota mění v nové symboly s novými významy. Kromě toho dobře zvolené osvětlení zvyšuje bezpečnost města a na jeho obyvatele i návštěvníky má výrazný vliv.

POHLED DO HISTORIE
V městském osvětlení na celém světě panovaly dlouho plynové lampy. Úspěch žárovky s uhlíkovým vláknem neznamenal okamžité vytlačení plynového osvětlení, ale vlivem konkurence se jeho kvalita výrazně zlepšila vynálezem plynové punčošky. Takto zdokonalené plynové osvětlení se používalo v mnoha městech až do poloviny dvacátého století. Například pražský magistrát uzavřel 27. 12. 1844 smlouvu s Vratislavskou plynárenskou společností, podle níž měla na příštích dvacet let výhradní právo k zavedení a provozu plynového osvětlení v hlavním městě království – prvního plynového osvětlení u nás. První plynárna byla postavena v Karlíně a v roce 1847 už dvě stovky plynových lamp osvětlovaly nejrušnější pražské ulice. V Brně byla v roce 1840 ustavena Brněnská společnost pro osvětlování plynem, plynárna byla postavena u řeky Svitavy Na Špitálce, souběžně s plynárnou v Praze – Karlíně, ale do provozu byla uvedena asi o půl roku později. Teprve v roce 1913 tam byly první plynové lampy veřejného osvětlení vyměněny za elektrické a poslední až v roce 1938. Daleko výrazněji a rychleji se situace vyvíjela ve Spojených státech. Tam už v roce 1881, dva roky poté, co Edison sestrojil první funkční žárovku, byly postaveny tři stovky elektráren a na veřejných prostranstvích svítilo na sedmdesát tisíc elektrických lamp. Elektrické osvětlení se pak různě rychle šířilo i v dalších evropských velkoměstech. Osvětlena byla divadla, průmyslové podniky a první lodě. Životnost žárovek dosahovala asi sta hodin, což bylo pokládáno za velký úspěch.
ESTETIKA 
Spolu s praktickým významem městského osvětlení se začalo hledět i na jeho estetickou stránku. Noční nasvícení historických budov je však mnohdy velmi nedokonalé a využívá jen omezeného množství barev. Francouzský scénograf Alain Guilhot se to rozhodl změnit. V roce 1992 založil v Lyonu společnost Architecture Lumière, která si klade za cíl vytvářet technicky i umělecky dokonalá a neotřelá řešení osvětlení budov. Měla by tak vzniknout obrovská galerie pod širým nebem, v níž mají své místo stavby světového kulturního dědictví.

TECHNIKA 
Běžné noční nasvícení městských dominant je nákladné. Společnost Alaina Guilhota proto často používá barevné a úsporné LED diody, jejichž rozmístěním lze vytvářet zajímavé efekty. Kromě toho ke slovu přicházejí výkonná halogenová světla nebo vysokotlakové sodíkové výbojky, které vytvářejí světlo teplého zlatohnědého odstínu a dokonale zakrývají nedokonalosti stárnoucích kamenných průčelí. Rtuťové výbojky vytvářejí naopak namodralý nádech a Guilhot je používá k osvětlení zelených ploch. Dosahuje tak neuvěřitelné hry zelenomodrých odstínů, které se podobají skutečným barvám jehličnatých a listnatých stromů.

PROJEKCE VE SVĚTĚ
První realizace Guilhotových návrhů byly uskutečněny v Lyonu, brzy následovaly další zakázky ve Francii. V roce 1992 to byla osvětlení při zimní olympiádě v Albertville. Pařížská Eiffelovka byla například prosvětlena červenou barvou v roce 2004 při příležitosti návštěvy čínské delegace. Barevná světla se objevila i v Avignonu, Lille, Nice, Marseille, Bordeaux. Zanedlouho byly uskutečněny další barevné projekce v ruském Petrohradě, marockém Marrákeši, v Arabských emirátech v Dubaji, v Bahrajnu nebo v kanadském Quebecu. Některé z nich byly určeny pro veřejnost, výjimkou však nejsou ani čistě soukromé projekce na zakázku.
Často jde o neobvyklá řešení. Rok 2004, který byl rokem intenzivní čínsko-francouzské spolupráce, přinesl osvětlení Zakázaného města v Pekingu ve francouzských národních barvách. Velkou pozornost vzbudily osvětlené věže mrakodrapu Petronas Towers v Kuala Lumpuru v Malajsii. Celkový počet realizací Guilhotových návrhů dnes dosahuje tří tisíc a chystají se další. Patří k nim i světelný koberec určený pro promenádu hvězd během filmového festivalu v Cannes nebo osvětlení italských Benátek. Společnost Architecture Lumière má jen osm stálých zaměst­nanců a zakázky na několik let dopředu.

Zdroj: 100+1