Tajemství hradů z písku

Nejde o mrhání penězi. Poznatky o tom, jak se chovají zrnka písku různých velikostí a tvarů, jsou z vědeckého hlediska užitečné. Pomohou například modelovat pohyby zrn obilí v silech, nebo analyzovat sesuvy půdy a bahenní laviny. Má-li být hrad pevný, musí být postaven ze správného materiá­lu, tedy směsi písku a vody. Občas se říká, že jeden díl vody by měl být smíchán s osmi díly písku, ale tento poměr není nejlepší. Voda vytváří mezi zrnky písku vazby a tím jej zpevňuje. Když se však vody přidá příliš, zvětší se sice množství písku, které je vodou vázáno, ale síla těchto vazeb slábne. Vinu na tom má klesající povrchové napětí vody, které vodu nutí stáhnout se do tvaru s nejmenším povrchem, tedy do tvaru koule. Slabší povrchové napětí znamená slabší vazby mezi pískovými zrny. Čím více vody, tím méně bude hrad pevný. Ideální je proto vytvořit směs z maximálně třiceti procent vody.

Hotový hrad vydrží dlouhou dobu, aniž by bylo nutné jej pravidelně kropit vodou. I malé zbytky vody (okolo jednoho procenta) dokážou pojit písková zrna. Minerály rozpuštěné ve vodě reagují se zrnky písku a dokážou je spojovat i poté, co se voda z hradu odpaří. Jedna z pískových soch vytvořená v Kalifornii vydržela beze změny dva roky.

Podoba zrnek
Hrad z písku Písek, který se nejlépe hodí k vytváření pískových soch a hradů, má zrnka s ostrými hranami, které směřují šikmo k nejmenší straně. Zrnka s ostrými hranami zaručují větší tření mezi sebou a tedy i lepší soudržnost. Jsou-li zrnka menší, lépe do sebe zapadají a tvoří odolnější struktury. Velikost zrnek lze stanovit například pomocí kuchyňského síta. Pokud jím propadne většina zrnek, je písek vhodný pro stavbu hradu.

Jak přidávat vodu
Při práci je nutné povrch písku přiměřeně zvlhčovat. Nejlépe se hodí láhev vody s mechanickým rozprašovačem. Pokud pracujete s vlastním pískem, je možné do vody přidat i trochu lepidla, které zaručí delší životnost díla. Při vytváření soch na pláži se lepidlo samozřejmě nedoporučuje.

Umístění a základy
Místo pro stavbu písečné sochy či hradu na břehu moře by se mělo nacházet nad přílivovou hranicí. V takovém místě je dostatek mokrého písku, který stačí vykopat. Hrad potom vydrží déle než jen několik hodin do přílivu. Pozornost je třeba věnovat hlavně základům, které by měly být zhotoveny z mokrého písku, dobře udusaného pomocí nohou i rukou. Není-li základ dostatečně pevný, nebude stát pevně ani celý hrad.

Jak na věže
Vysoké věže musí být zhotovovány z pevnějšího písku, ty ostatní musí mít aspoň dost široké základy. Pevnost písku je možné vyzkoušet tak, že z jednoho odměrného pohárku tvoříme pískové válce, které stavíme na sebe tak dlouho, dokud se celá stavba nesesune. Poměr výšky věže před jejím sesuvem vůči průměru odměrky udává pevnost písku. Podle ní pak je nutné zvolit šířku základu vzhledem k plánované výšce.

Vliv teploty
Hrad by neměl být stavěn v největším horku, protože při něm se z písku nejrychleji odpařuje voda. Je proto vhodné vybrat den, kdy je obloha zatažená a panují nižší teploty. Písek si tak během stavby zachová optimální pevnost. Povrchové napětí vody je při nižších teplotách vyšší. Proto i vazby mezi vodou a písečnými zrny jsou pevnější.

Odshora dolů
Hromada písku by měla být udusána až do výšky předpokládaného díla. Jakmile je písek takto připraven, je možné z něj začít vykrajovat plánované tvary. Začíná se vždy úplně nahoře a postupuje se dolů. Menší struktury se vytvářejí takto: do dlaní se nabere trocha písku, zatřese se s ním tak, aby se jednotlivá zrna promíchala, a potom se z něj vytvaruje cihla nebo jiný tvar. Z těchto stavebních kamenů se potom zhotovují detaily. Kvalitní promíchání písku v rukou je zárukou pevnosti i dobrého promísení písku a vody.


Zdroj. 100+1