Proměny nábytku ovlivňovala v průběhu staletí především životní úroveň společnosti a její aktuální potřeby a možnosti. „Kromě základní užitné funkce nábytku, která je po staletí prioritou, došlo i k proměnám estetickým. Současný nábytek nabízí sofistikovanější design a mnohdy plní i funkci symbolickou a zábavnou,“ popisuje proměnu ředitel Střední uměleckoprůmyslové školy hudebních nástrojů a nábytku Jan Opitz. Konkrétní styl podle něj reaguje na stav společnosti. „Typickým příkladem je francouzský vynález sedacího pytle z konce 60. let 20. století. Období se vyznačovalo uvolněnou náladou tvorby propojenou s konzumním životem západního světa. Tento design by těžko vznikl v atmosféře 40. nebo 70. let, kdy společnost zatěžovala ekonomická recese,“ doplnil Opitz.
Okolní vlivy se projevily také na vybavení českých obývacích pokojů. „K proměně došlo u úložného ‚reprezentativního nábytku‘, který se velmi zredukoval. Příčinou je nástup počítačové techniky a prosperity, věci už se nešetří na horší časy. Knihy a dekorativní i výstavnické předměty pro návštěvy přestaly být v módě a věci běžného užívání jsou nově ukládány v úložných systémech či komorách,“ vysvětlil Petr Brunecký z Ústavu nábytku, designu a bydlení při Mendelově univerzitě v Brně. Naopak stolový či sedací nábytek v obývacím pokoji výraznější změnu nezaznamenal.
Změnou podle Bruneckého prošel i prostor, který je jako obývací pokoj označován. Od gotiky do biedermeieru byl obývací pokoj spojený s kuchyní, poté se vzhledem k odérům při vaření místnosti oddělily. Dnes se díky zmenšování bytů, kvalitnějším technologiím a odsávání i existenci polotovarů místnosti zase účelově propojují. Na tento trend reagují i nábytkáři. „Zatímco dříve kladli výrobci důraz na sladění obývací sestavy s konferenčním stolkem a pohovkou, nyní jsou v nabídce také jídelní stoly či kuchyňské linky korespondující s vybavením obývacího pokoje,“ vysvětluje Petra Triščíková (MT nábytek). „Lidé tak mají často usnadněnou práci při výběru a nemusí nábytek do obytného a kuchyňského prostoru složitě vybírat a kombinovat,“ doplňuje Triščíková.
Obdobně se proměnila i doba, po kterou má nábytek sloužit. „Zatímco dříve byl využíván do té doby, než se zničil, nyní plní spíše funkci módního doplňku,“ popisuje trend bytová designérka Veronika Uhrová. To potvrzuje i Petr Brunecký z Mendelovy univerzity, podle kterého se stal nábytek z předmětu dlouhodobého užívání spotřebním zbožím. „Nábytek, který dříve užívalo více generací, dnes vystřídala v bohatých zemích potřeba obměňovat jej téměř každých pět let v závislosti na solventnosti obyvatel státu. Za socialismu se v tuzemsku přitom nábytek obměňoval přibližně dvakrát za život,“ uvádí Brunecký.
Krátkodobějšímu užívání konkrétního nábytku odpovídá také větší ochota s vybavením domácnosti experimentovat. „Lidé se už nebojí koupit i výraznější kus nábytku, když ví, že ceny nejsou tak vysoké, aby si nemohli dovolit jej za několik let pozměnit podle nových, aktuálnějších trendů,“ vysvětluje trendy nákupního chování Petra Triščíková. Podle ní mezi častěji obměňovaný nábytek patří menší úložné prostory, křesla či jiný kusový nábytek, jehož nákupem lze vzhled obývacího pokoje proměnit bez vysokých nákladů.
Zdroj: tz, redakčně upraveno
Úložné prostory i dekorativní prvky v obývacím pokoji ustupují novým technologiím
20.09.2016
Funkce a styl nábytku podle odborníků historicky reflektují aktuální potřeby dané společnosti. Zatímco ve středověku sloužil nábytek pro uchovávání předmětů denní potřeby, později představoval luxusní středobod domácnosti. V současnosti plní navíc funkci designového doplňku, který je v pravidelných intervalech obměňován.
