Poté, co mi ve vlaku štípne lístek průvodčí s berlemi, vystupuji.
Z lokomotivy vytahují strojvedoucího na invalidním vozíku.
Procházím nádražní halou, kterou hlídá poloslepý policista podpírán dvěma hluchými kolegy.
Vycházím ven a jdu na tramvaj, řidička žádá cestující, aby jí řekli, kde má zastavit, má ztrátu paměti.
Vystupuji a mám hlad, v restauraci mi číšník oznamuje, že jídlo dostanu jakmile se podaří dostat kuchaře z komatu. Objednávám si pivo, které číšník kvůli třesu rukou vylije, než dojde k mému stolu. Chci zaplatit, ale číšník nerozezná stovku od tisícovky!
Jdu domů, tam se mě ptají mé děti ve věku 48 a 50 let, tati, nemohl by jsi nám najít nějakou práci? Ne děti moje, na to jste ještě příliš mladí a odložím obě protézy.
Pustím televizi a sleduji celostátní oslavy narozenin prezidenta Kalouska,který se k naší radosti v plné síle, zdraví a svěžesti dožívá 120 let..
;-)
