Výjimečný hřebčín s okolím se hlásí na seznam UNESCO

„Dokončená srovnávací analýza obdobných statků v Evropě potvrdila výjimečnou světovou kulturní hodnotu krajiny v okolí Kladrub nad Labem. Ta je dokonale vyvážená. Tvoří ji luka, pastviny, starobylé aleje, lesy, slepá ramena Labe, vodní systém a historické budovy s různým využitím. Celý kladrubský areál je unikátní. Pro svou jedinečnost a výjimečnou zachovalost získal hřebčín v Kladrubech nad Labem již v roce 2002 statut národní kulturní památky,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka.

„Podařilo se nám dát dohromady odborně velmi zdatný tým, který nominační proces řídil a připomínkoval. Díky tomu byl návrh dokumentace vypracován v rekordně krátkém čase a potřebných standardech pro UNESCO. Musíme si uvědomit, že nejde jenom o představení velmi cenného dědictví po našich předcích, ale také o vytvoření podmínek pro dlouhodobou a udržitelnou ochranu kulturních, přírodních a historických hodnot tohoto území pro další generace. To má návaznost na celý strategický rozvoj území, jeho infrastrukturu a vše, co s tím souvisí,“ uvedl ministr kultury Daniel Herman.

Krajina pro chov ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem je spojením dvou kategorií kulturní krajiny. Ta první je živá, stále se vyvíjející krajina určená především pro chov a pastvu koní. Druhá kategorie vnímá krajinu záměrně vytvářenou pro chov kočárových koní. Obě části jsou provázány: pastevní krajinu vycházející z principů klasicistní francouzské zahrady a architektury dvorů doplňuje park využívající principů malířské perspektivy a bohatého sortimentu dřevin.

Podobu komponované krajiny ovlivnily dobové zvyklosti i vkus hlavních zadavatelů. To se týká zejména Habsburského dvora, tradičně velmi konzervativního. Statek v Kladrubech byl totiž císařským dvorem uspořádán podle zásad francouzské zahrady v době, kdy už se od toho ve světě upustilo. Stojí na kompozičních zásadách tvorby krajinného prostoru podle André Le Nôtra.

„Oficiálním předložením návrhu nominační dokumentace Centru světového dědictví UNESCO je naplněna jedna z nebytných podmínek pro následné posuzování nominace. Následovat bude zapracování připomínek zástupců centra do finálního dokumentu, grafické zpracování, jazykové korektury a odsouhlasení ze strany Rady památky. To vše musíme zvládnout do konce letošního, případně do začátku roku 2018,“ řekl předseda Rady památky a první náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek.

Podle ředitele Národního hřebčína Kladruby nad Labem Jiřího Machka bude hřebčín pokračovat v přípravě a realizaci investičních akcí, jejichž cílem je dál zvelebovat hodnotný areál. „Ať už jde o rekonstrukce historických objektů, obnovu krajinářského parku v Mošnicích, obnovu historických alejí nebo vodotečí. Vše se musí dělat s respektem k chovu výjimečných koní a k neopakovatelným přírodním hodnotám,“ vysvětlil ředitel Machek.

Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem je jedním z nejstarších hřebčínů na světě a zároveň domovem nejstaršího původního českého plemena koní – koně starokladrubského.
Areál hřebčína se rozkládá na ploše 1 200 hektarů v Polabské nížině nedaleko Pardubic. Tradice chovu koní v Kladrubech nad Labem sahá minimálně do poloviny 14. století. Více než 300 let (1579–1918) byl císařským dvorním hřebčínem, který zajišťoval koně pro císařský a královský dvůr v Praze a ve Vídni. Dnes chová Národní hřebčín přibližně 500 starokladrubských koní, a to ve dvou barevných variantách: bílé a vrané. V Kladrubech nad Labem je ustájeno 250 běloušů. O vraníky, kterých je také 250, se Národní hřebčín stará v někdejších stájích knížecího rodu Auerspergů ve Slatiňanech u Chrudimi.


Zdroj: tz eAgri, redakčně upraveno