Na chodbě ambulance seděl asi šestiletý chlapec a díval se smutně k zemi. O kus dál seděl další pacient a luštil sudoku. Vedle seděla dívka asi 15 let. Všichni zde byli s rodiči a čekali na vyšetření. Na nástěnce v této ambulanci-čekárně je vyvěšen „řád“ o tom, které hodiny je pokladna otevřená a jak lze platit návštěvu u lékaře.
Celá atmosféra zde velmi připomínala autobusovou zastávku. A zdravotní klaunky - doktorka Výborná a sestra Svíčková toho využily. „Začali jsme se s Výbornou dohadovat, jestli autobus už jel či nejel. Ceduli o otevření poklady jsme předělaly na naši imaginární pokladnu s lístky a do této virtuální čekárny na autobus jsme se pak i několikrát během klauniády vrátily a stále se ptaly na autobus. Vždy jsme ale dostaly od pacientů odpověď, že ještě nejel!“
Velmi pěkně reagovala dívka, která začala vymýšlet, kam chce odjet. K moři, na hory, ale prý musí ještě chvilku počkat než se vyléčí. Kluk, který luštil sudoku, se na nás jen podíval svým „moudrým“ zrakem. Imaginární autobus ho nezajímal. Chlapeček vedle něj jen pořád upřeně koukal do země.
„Nemá náladu“, říkal tatínek. „No jo, ten autobus nejede, to bublinožrouta taky nebaví“, říká sestra Svíčková. Doktorka Výborná žasne: ,,Bublinožrouti přece autobusem jezdit nemůžou!“ ,,No jo, ale jsou tady!“ ,,Kde?“ Výborná vyndává bublifuk a fouká bubliny. Chlapec se dívá pořád do země.
Ale jakmile Svíčková ukroutí balonkového bublinožrouta, chlapec už má oči navrch hlavy. Začíná se i smát, protože tento bublinožrout totiž nesmí do autobusu, protože má po těch bublinách horší trávení. Ještě že ten autobus nejede! ,,Třeba pojede ten odpolední“, říká Výborná, a tak všichni vědí, že je lepší počkat. Malý chlapec už nekouká do země a směje se. Prý bude autobus hlídat.
Kluk, co luští sudoku, luští pořád. „Kdepak, to je jeho svět“, říká tatínek. „To bych neuměla“, říká Svíčková a ostatní se přidávají.
Všichni se těší: ,,Snad ten autobus pojede, třeba po obědě!“
A dnes bude k jídlu Výborná Svíčková, tak ať jim chutná!
Představujeme
Sestra Božena Složená – Pavla Dobrocká
Region: moravskoslezský
Specializace: pacienty léčí nabídkou k sňatku
Nejoblíbenější léčebná metoda: léčba neuvěřitelněrozvíjejícíse a všudepřítomněnalézavšíse krásou
Jak ji poznáte: růžový žampion na hlavě držíce černé copy podtrhuje její krásu
Délka praxe: 2 roky
Co dělá, když není v nemocnici: pracuje ve firmě a studuje speciální pedagogiku
Její motto: „Zkus se smíchu nebránit, život ti to může zachránit!“
Vtip pro vás:
„Pane doktore, náš děda se stále honí za každou sukní. Není to v jeho věku nebezpečné?“ ptá se paní Vokurková.
„Bylo by, ale jen v případě, že by nějakou dohonil!“
Smích je nejlepší lék!!!
Zdroj: tz Zdravotní klaun
