Les a zejména pařezy a odumřelé stromy tvoří cenná naleziště mnoha hub, které mají navíc také léčivé účinky. Současné mrazy a sníh nejsou pro sběr těchto hub překážkou. Za mrazu houby zmrznou a po rozmrznutí opět pokračují ve svém růstu.
V současné době můžeme v lesích najít například hlívu ústřičnou. Hlíva je dřevokazná houba výborné chuti. Lze ji pěstovat i v domácích podmínkách na naočkovaném substrátu či dřevěných špalcích. V přírodě roste v trsech na kmenech listnatých stromů, především buků a vrb.
Je ceněna mimo jiné pro své léčivé účinky a schopnost snižovat hladinu cholesterolu v krvi. Má velký obsah vitaminů a minerálů. Za zmínku stojí léčivé účinky, především v oblasti léčby snížené imunity, nádorových, kardiovaskulárních a zánětlivých onemocnění.
Je kromě toho výborným pomocníkem na křečové žíly a hemoroidy. Velmi dobré výsledky hlíva přináší i při léčbě dermatóz, například alergií, vyrážek a ekzémů. Doporučuje se užívat jak čerstvé, tak sušené drcené plodnice.
Dalším hojně sbíraným zimním druhem je penízovka sametonohá. Roste v trsech na kmenech a pařezech listnatých stromů, zejména vrb, buků a olší. Je často k vidění i pod sněhem.
Houbaři se naskytne typický pohled na medově žluté až oranžové kloboučky, které září ve sněhové pokrývce. Sbírá se pouze klobouk, třeň je tuhý, sametový, hnědé barvy, což je důležitým poznávacím znakem. Penízovka se hodí do polévek a na nakládání do octa.
Stejně jako hlíva má rovněž léčivé a protirakovinné účinky. Protirakovinný účinek spočívá v obsahu látek, které potlačují dělení některých rakovinotvorných buněčných linií. Penízovka obsahuje proflamin a flammulin, od kterého je odvozeno její latinské jméno Flammulina . Houba se doporučuje konzumovat také při chorobách jater a žaludečních vředech. Bylo totiž zjištěno, že působí proti Helicobacter pylori, která se může podílet na vzniku žaludečních vředů.
Penízovka je ceněna i pro své antibakteriální účinky a obsahuje látky působící proti zlatému stafilokoku. Kromě samotné konzumace můžeme užívat lihovou tinkturu z penízovky, kterou si můžeme vyrobit či lze zakoupit v obchodě.
Během mírné zimy se můžeme setkat s uchem Jidášovým, rostoucím zejména na keřích bezu (Sambucus sp.). Houba má typický vzhled lasturovitého tvaru, chrupavčitou konzistenci a je bočně přirostlá ke dřevu.
Používá se do polévek, rizota a masových pokrmů. Pro využití léčivých látek z jidášova ucha je možné připravit i čaj, který slouží k posílení imunitního systému a na snížení hladiny cholesterolu v krvi.
V zimě si na pařezech a odumřelých kmenech listnatých dřevin můžeme povšimnout také outkovky pestré. Jedná se o dřevokaznou houbu, která způsobuje bílou hnilobu dřeva. Infekce do stromů proniká drobnými poraněními.
Plodnice outkovky se podobají pestrobarevným vějířům. Díky tomu tato houba v Anglii získala přezdívku turkey tail, což v překladu znamená krocaní ocas. Usušené plodnice se používají také jako dekorace při aranžování. Houbu najdeme zejména na pařezech dubů, buků, habrů a ovocných stromů.
Obsahuje řadu protirakovinných a léčivých látek a využívá se proto například v tradiční čínské medicíně. Houba je pro svou chuť uváděna jako nejedlá, využívá se však ve formě práškového extraktu či lihové tinktury.
Autorka: Simona Albrechtová
Zdroj: Ekolist.cz
