Příběh jako z pohádky
Bylo to její poslední olympijské vystoupení v kariéře, páteční závod na 30 km volnou technikou. Poslední šance na olympijské zlato, které nikdy předtím nevyhrála a které ji leckdy uniklo o pár desítek setin. Nebylo by to krásné loučení s Turínem, zlato pověšené na krku?
Kateřina Neumannová svou šanci proměnila ve skutečný sportovní sen. Ve svém posledním italském klání předvedla famózní výkon, který gradoval jejím neskutečným závěrem. Ve finiši na pár desítkách metrů dokázala sebrat veškeré zbylé síly a předjet jak Rusku Čepalovovou, tak Polku Kowalczykovou.
Cílovou pásku projela jako první, mohla se poroučet na zem a v klidu nasát svůj první pozlacený olympijský vzduch.
Katka je zlatá!
Vyhrála navzdory počínající nemoci, vykřesala všechny síly na samém konci a splnila si sen, na který čekala celou svou kariéru.
Český sportovní svět se rozrostl o další hrdinský příběh, jehož představitelkou se stala Kateřina Neumannová, jediný český sportovec, který se z 20. zimní olympiády vrátí se zlatem na krku.
Gratulujeme!
Z rybníků mezi elitu!
Její výkon je ovšem o to úctyhodnější, že se tahle osmnáctiletá dívenka postavila světovým šampiónkám téměř z „rybníkářských“ ledů.
Martina prokázala obrovský talent a její čtvrté olympijské umístění je bránou, přes kterou míří k bruslařským špičkám!
Česko : Švédsko 3 : 7
(4.Kuba, 31.Hemský, 32.Prospal – 1.Modin, 14.Axelsson, 22.H.Sedin, 24.Bäckman, 28.J.Jönsson, 39.Alfredsson, 57.Holmström)
O účast ve zlatém finále hokejového turnaje svedli boj také čeští hokejisté, kterým stál v cestě tým Švédska.
Pokud Martin Ručinský hovořil po vítězném zápase se Slováky o tom, že Češi v něm prostě „víc chtěli“ a proto po zásluze vyhráli, tak v semifinále se karta černého Petra zle obrátila.
Švédové nám dali velmi rychle najevo, jak moc stojí o finálový duel. Již po 34 vteřinách hry propálil Hniličku Modin. Češi sice okamžitě srovnali Kubou, ale celý zbytek zápasu náš rival zcela opanoval.
Český tým zoufale prohrával osobní souboje, nestačil bruslit se skvěle se pohybujícím soupeřem, nechával leckdy najíždět i dva osamocené Švédy na bezmocného Hniličku. Česká obranná hra připomínala spíše znavené hodiny veřejného bruslení.
Ve 28.minutě semifinálového duelu prohrával národní tým se Švédskem již 5:1, Milana Hniličku střídal Tomáš Vokoun a český tým se pomalu a ostudně loučil se zlatým snem.
Byli jistě sami překvapeni, jak lehce k finálovému postu přišli a nakolik jim k němu totálně rozložený český celek přispěl.
(5.Erat, 27.Židlický, 60.Straka)
Pozici hokejového Jekylla a Hyda potvrdil český tým hned druhý den. Do boje dvou vyřazených týmů, které se utkaly o olympijský bronz, nastoupil proti Rusku ve zpřeházené sestavě a počínal si velmi sebevědomě. Již v 5. minutě překonal brankáře Nabokova obránce Erat.
Jako by se ale především vytratila nervozita a křečovitost. Češi oproti zpackanému semifinále skvěle bránili, což se ukázalo být tím správný receptem na ruskou sbornou.
Snad nejlepším výkonem na turnaji se prezentoval také Tomáš Vokoun, který vychytal svou první – a jedinou – nulu.
Češi tak díky trefě našeho nejlépe střílejícího obránce Židlického a Strakovu gólu při závěrečné ruské hře bez brankáře zvítězili 3:0.
Vybojované třetí místo, tedy bronzová medaile je samozřejmě velmi dobrým výsledkem, zvlášť vezmeme-li v úvahu, v jakých výkonnostních zvratech a kotrmelcích se Česko celým turnajem prosmýklo.
Konec dobrý - všechno dobré !
Jak tedy zhodnotit 20. olympijské hry, podíváme-li se pohledem českých fanoušků a sportovců?
Češi vybojovali čtyři olympijské medaile – bronzovou naši hokejisté, stříbrnou Lukáš Bauer, stříbrnou a zlatou Kateřina Neumannová.
I když se před olympiádou velkohubě mluvilo o šesti, všichni jsme dozajista spokojeni se všemi čtyřmi, které se podařilo získat.
Na co lze vzpomínat?
Zažívali jsme okamžiky bláznivé euforie i méně podařené, smutné chvíle.
Vzpomeňme na prohru se Švýcarskem, na Jandovo psychické rozhození, na neposlušnou Šmigunovou, která odsunula Katčinu zlatou oslavu o několik dní, Valentovo bolavé koleno, neskutečnou administrativní chybu při lyžařské štafetě, na totální semifinálový krach českého hokejového týmu...
Vzpomeňme ale také – a to především - na Katčino stříbro, Bauerovo těžce vydřené druhé místo v závodě plném sněžení, úctyhodný výkon mladičké Sáblíkové, deklasování suverénních Slováků a výtečných Rusů, a skvostnou třešničku na českém olympijském dortu – Katčin zlatý finiš!
Na co budete vzpomínat je tedy jen na Vás!
Poděkování však patří bezesporu všem českým sportovcům, kteří reprezentovali naši zemi.
Ti nejúspěšnější si navíc zaslouží i náš obdiv!
