Mohli bychom říci, že první kondomy byly vyrobené z čehokoliv, co člověku zrovna přišlo pod ruku. Starověcí Římané je vyráběli z kozího močového měchýře, Egypťané, aby se chránili před tropickými nemocemi, používali lněná pouzdra, Číňané si balili penis ze stejného důvodu do hedvábného papíru napuštěného olejem a Japonci měli kondomy z kůže a želvího krunýře.
První písemná zmínka o použití prezervativu pochází z roku 1564, kdy italský anatom Gabrielo Fallopius vyrobil lněnou ochranu, která byla napuštěna v roztoku soli nebo bylinek a měla sloužit jako prevence před syfilis. Jeho výzkumu, který měl dokázat, že kondom slouží jako bariéra pohlavně přenosných chorob, se zúčastnilo 1100 mužů. Někteří ovšem jeho výzkum zpochybnili tvrzením, že není divu, že se nikdo nenakazil, neboť je všechny ženy odmítly, když před ně přistoupili s tak komickou věcí na přirození.
Pověsti o tom, jak vzniklo slovo kondom, se různí. Některé dokonce tvrdí, že slovo je odvozeno od lékaře jménem Dr. Condom (či také Quondam nebou Cundum), ale více pravděpodobné je, že je odvozeno z latinského „condus“, což znamená schránka či nádoba. První hmotné důkazy o kondomech, vyrobených ze zvířecích střívek byly objeveny v Anglii z počátku 17.století. O prezervativech se v literatuře zmiňuje také Markýz de Sade či Casanova (ten ho označil za "anglický jezdecký plášť"). Pro zajímavost, zde je návod z roku 1824, jak se takový kondom vyrábí: ovčí slepé střevo se namočí na několik hodin do vody, pak se obrátí naruby, nechá se opět louhovat, tentokrát v alkalickém roztoku, který se mění každých dvanáct hodin. Potom se opatrně oškrábe, aby se odstranila sliznice a vystaví se sirným párám. Nakonec se vypere v mýdlové vodě, nafoukne, usuší a ustřihne na velikost sedmi až osmi palců (zhruba 17 až 20cm) a opatří se tkaničkou na uvázání. Před použitím se pak musí znova namočit do vody.
V 18. století byl v Amsterdamu otevřen specializovaný obchod a v polovině stejného století kvetlo obchodování s tímto artiklem také v Londýně. Z důvodu náročnosti výroby se jednalo o dražší zboží a tak se také objevily vyprané second-handové prezervativy pro méně majetné.
Převratný pro historii kondomů byl objev vulkanizace gumy v roce 1844, který umožnil jejich výrobu z tohoto materiálu. První kousky byly silné jako duše na kolo a po stranách měly velké švy. Jiný typ, známý jako „ Americký kondom“ pak zakrýval jen žalud. Ani u jednoho ovšem o pohodlnosti asi nemohla být řeč. Až počátkem dvacátého století se začalo s výrobu bezešvých ochran.
Od té doby přišli výrobci s celou řadou vylepšení, ale základní princip je dnes stejný jako byl ve dvacátých letech devatenáctého století. Poslední vývoj (od roku 1994) začíná směřovat k výrobě polyuretanových kondomů, které jsou pevnější a tenčí a mohou je používat i alergici na latex.
A ještě jednu funkci může prezervativ plnit - je možné do něj dát až
