Klatovský deník využil informací analýzy a minulý týden otiskl článek, ve kterém své čtenáře informoval o aktivitách JUDr. Jakubčíkové a paní Michelové. „Článek zahrnoval i reakce obou dam, které obsahují nepravdivé informace. Vnímáme jako potřebné i nadále varovat obyvatele kraje před škodlivými praktikami nejen těchto obchodnic s falešnou nadějí a poukázat na nepravdivá tvrzení uvedená v článku,“ komentuje situaci Aleš Kavalír, ředitel pobočky společnosti Člověk v tísni.
Oddlužení, insolvence, nebo též osobní bankrot, je proces, který umožňuje neúměrně zadluženým lidem se dluhů zbavit. Proces se řídí zákonem, rozhoduje o něm soud a má jasná pravidla. Pro předlužené lidi je jakousi poslední nadějí. Právě proto se na něj nabalují některé osoby a firmy, které rády dlužníkům s podáním žádosti o oddlužení „pomohou“.
Pomoc? Pouze nárůst dluhů a peníze advokátce
„Hlavní problém spočívá v tom, že obě dámy podávají návrhy na oddlužení i osobám, které nesplňují podmínky celého procesu. Lidé tak za falešnou naději vydají pouze peníze navíc a jejich tíživá finanční situace se vůbec neřeší,“ upozorňuje Aleš Kavalír. Podmínkou úspěšně podaného návrhu oddlužení je schopnost splatit během pěti let alespoň třicet procent dlužné částky. Pokud návrh podá někdo, kdo podmínku nesplňuje, nezbývá soudu, než takový návrh zamítnout. Důsledkem zamítnutí návrhu je vyhlášení konkurzu. Paní Jakubčíková i Michelová se však tímto „detailem“ příliš netrápí a žádosti o oddlužení podávají i s lidmi, kteří nejsou schopni tuto podmínku splnit. Proč taky ne? Jako řada dalších subjektů účtují peníze za zpracování žádosti, nikoli za její úspěšné vyřízení.
V případě paní Jakubčíkové jsou náklady necelých třicet tisíc, u paní Michelové zhruba třináct tisíc. K tomu je třeba přičíst náklady na insolvenčního správce. „V případě zbytečně podaného návrhu na oddlužení se klient dostává do konkurzu a přichází o desetitisíce jen za to, že tento předem marný proces žádání o oddlužení proběhl,“ doplňuje Aleš Kavalír.
Reakce doktorky Jakubčíkové na klatovský článek obsahuje nepravdivá tvrzení. Zarážející je tvrzení o stoprocentní úspěšnosti při podávání insolvenčních návrhů. „Jestliže paní Jakubčíková podává s klientem insolvenční návrh spojený s návrhem na oddlužení, který je následně zamítnut pro nesplnění podmínek, nelze přeci takové podání v žádném případě vyložit jako úspěšné,“ pozastavuje se nad tvrzením advokátky, jehož nepravdivost si každý může ověřit v insolvenčním rejstříku, Aleš Kavalír.
Paní Jakubčíková dále uvádí příklad osoby s invalidním důchodem, kde považuje tzv. nepatrný konkurz za nejlepší řešení, které tomu člověku umožní zbavit se dokonce ještě více dluhů, než pokud by jeho návrh na oddlužení nebyl odmítnut. V insolvenčním návrhu, který se svým klientem sepsala, ovšem slibuje splacení zmíněných třiceti procent z dlužné částky srážkami z příjmu. „Uvádí tedy závazek, o kterém se předem ví, že jej nelze splnit. Také tvrzení paní advokátky o zbavení se všech dluhů po deseti letech považujeme za zavádějící až závadné,“ doplňuje Aleš Kavalír. Desetiletá promlčecí lhůta existuje. „Jakmile se však v této lhůtě věřitel přihlásí, je jeho nárok dále platný a dlužník jej musí hradit a po deseti letech nezaniká. Hypotetickou možnost, že se po 10 letech dluhy klientovi promlčí, nelze v žádném případě zaměňovat či jakkoliv spojovat s institutem oddlužení jako takovým. Uvádět ji jako automatický předpoklad může přivést řadu lidí v omyl,“ uzavírá Aleš Kavalír.
Analýza vybraných poskytovatelů oddlužení je zveřejněna na webu společnosti. Objevuje se v ní celkem 23 subjektů. Většina z nich zvolenými kritérii transparentnosti a kvality neprošla.
Zdroj: tz ČvT