První písemná zmínka o Hrusicích je uchovaná v panovnickém dekretu Přemysla Otakara I. z počátku 13. století. My se však v historii posuneme mnohem dál. Roku 1887 přišel na svět ve zdejší vsi pozoruhodný český umělec, s nímž si dnes všichni malebné místo nedaleko Prahy spojujeme. Rodiště Josefa Lady nacházející se mezi loukami, na nichž se pasou ovečky a koně, nabízí rodičům s dětmi možnost strávit příjemný kousek dne v pohádkovém prostředí, kde se to prý hemží mluvícími zvířátky, ale také strašidly a vodníky. Alespoň tak praví cedule před vstupem do Památníku Josefa Lady a jeho dcery Aleny, která uvádí:
Kocour Mikeš
Popis: černý kocour, chodící jako člověk, na nohou má boty, mluví lidskou řečí, je vzdělaný, umí psát a číst. Slyší na jméno Mikeš.
Výskyt: ojedinělá pohádková bytost, povětšinou se vyskytuje v Hrusicích, ale občas je viděn i jinde.
Pracovní náplň: rady a porady, lenošení po jídle na peci, chytání myší a lelků.
Povídání ze dne 11.2.2008 s paní průvodkyní Květoslavou Naštickou:
Jak dlouhou tradici má Památník Josefa Lady v Hrusicích a co dnes svým návštěvníkům nabízí k vidění?
Památník Josefa Lady bude letos otevřen již 22 let, slavnostní otevření proběhlo 18. 6. 1986, v té době se zde vystavovala pouze tvorba Josefa Lady, od roku 1993 mohou návštěvníci shlédnout i tvorbu jeho dcery - Aleny Ladové. Ke shlédnutí nabízíme nejen ilustrační, volnou, spisovatelskou tvorbu, ale i jeho tvorbu humoristickou a karikaturistickou, neboť Lada byl skvělý karikaturista a humorista. To vše je s odborným výkladem zdejších průvodkyň.
„Lada je umělcem nadčasovým, výborným karikaturistou, znamenitým humoristou a dokonalým ilustrátorem,“ to tvrdil malíř Emil Filla. Jak byste nám tohoto zajímavého umělce představila Vy?
Josefa Ladu bych představila nejenom jako vynikajícího humoristu, karikaturistu a ilustrátora, ale také jako jedinečného spisovatele a malíře. Samozřejmě bych Ladu představila jako člověka s velkým Č, laskavého, dobrotivého s obrovským smyslem pro humor a velkou fantazií, milujícího přírodu a svůj rodný kraj, jako umělce veskrze českého, přinášejícího radost, potěšení a hladícího svou tvorbou po duši. Vždyť také proto si podmanil malé i velké nejen u nás, ale i z celého světa.
Nastiňte nám i rodinný život slavného hrusického rodáka. Jaký měl vztah ke svým nejbližším? Nesmíme opomenout zmínit, že ve Vašem Památníku je věnován také prostor tvorbě Ladovy dcery Aleny.
Se svou budoucí manželkou Hanou Budějickou se seznámil v roce 1905, to mu bylo 18 let, ona byla o rok mladší, chodili spolu dlouho, celkem osmnáct let, svatbu měli 18. června 1923. Ženil se po tak dlouhé době, protože do té doby neměl stálé zaměstnání, až v tomto dostal místo jako redaktor nedělní přílohy novin České slovo - ,,Kvítko z čertovy zahrádky“. Byl to, jak je vidět, i velmi odpovědný člověk. Lada miloval svou rodinu, věnoval se svým dcerám a vždy si dokázal pro ně najít čas. Vyprávěl jim nejen historky ze svého dětství, ale si i pro ně vymýšlel pohádky. Takto vznikl kocour Mikeš a jiné jeho příběhy. Mladší dcera Eva tragicky zahynula na konci druhé světové války při leteckém bombardování u Emauzského kláštera roku 1945, paní Ladová těžce nesla smrt své dcery, onemocněla a v roce 1951 zemřela. Mezi Ladou a jeho starší dcerou Alenou se vytvořilo silné pouto, nebyl to jen vztah otce a dcery, ale byl to vztah i dvou kamarádů, kteří si vzájemně radili a kritizovali svá díla.
Sama jsem viděla, že zájem o prohlídku Památníku je opravdu velký. Nepochybuji, že se děti v pohádkově vyzdobených a voňavých místnostech cítí jako ryby ve vodě. Potkat se tu můžou s vodníkem, čarodějnicí i s kocourem Mikešem, který je hlavním hrdinou notoricky známého Ladova díla. Které jeho další tituly si dnes děti rády přečtou?
Děti nečtou jenom Mikeše, mezi oblíbené knížky dále patří: O chytré kmotře lišce, Bubáci a hastrmani, Nezbedné pohádky a knihy plné říkadel.
Kromě legendárního kocoura Mikeše patří k nejslavnějším Ladovým počinům ilustrace k Haškově knize nazvané „Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války“. Prozraďte nám něco málo o přátelství Josefa Lady a Jaroslava Haška. Vzpomínám na onen úsměvný účet, který je u Vás v jedné z místností k vidění.
S Jaroslavem Haškem se seznámil v tiskárnách Emanuela Stivína roku 1907, přátelství, které se vytvořilo bylo osudové, trvalo do smrti J. Haška, ten zemřel 3. 1. 1923 v Lipnici, kde je také pochován. Z tohoto období jsou známé některé veselé historky.
Lada měl byt v Ditrichově ulici v Praze (r. 1913), Hašek u něj byl občasným podnájemníkem. Úsměvný účet, který je u nás k vidění, je právě z této doby, vystavil ho Hašek Ladovi za ošetření v jeho nemoci, nebylo to nic vážného, Lada trpěl těžší formou kocoviny po návštěvě hospody na Balkáně s J. Haškem. On se o něj staral, ošetřoval a poté mu vystavil tento účet. Zde se dozvíte, kolik například Ladu stál obklad na hlavu, donesení kávy nebo navléknutí punčoch. Je to taková přátelská škodolibost od J. Haška.
Po dobu jejich společného žití si vařili, Hašek byl vynikající kuchař. Jenom s jedním jídlem u Lady nepochodil, a to se sladkou rýží v mléce, kterou Lada k smrti nerad. Odmítl ji jíst, Hašek se urazil a odešel. Vrátil se po čtrnácti dnech se slovy: „Budeš tu rýži žrát, nebo ne!?“ Lada aby nepřišel o další kulinářské výtvory, tak raději souhlasil, že sladkou rýži bude jíst.
Mají děti, které k Vám přicházejí, povědomí o osobnosti Josefa Lady? Domnívám se, že Vás často navštěvují nejen rodiče s dětmi, ale také celé školní třídy v rámci vyučování.
Myslím, že kdybych dala dětem otázku: „Kdo je to Josef Lada?“, tak by mi odpověděly: „Co je to za otázku, Ladu zná přece každý.“ Navštěvují nás nejen děti ze ZŠ, ale i z MŠ, pro ně máme speciálně uzpůsobený výklad tak, aby se děti účastnily prohlídky nejen pasivně, ale i aktivně. Výklad je plný pohádek a říkadel.
V návštěvní knize jsem si všimla zápisu v japonštině. Znamená to, že je o Památník zájem i mezi zahraničními turisty, kteří zavítají do České republiky?
Lada není jen český umělec, je to umělec světový. Jeho tvorbu znají prakticky po celém světě, okouzlil je svým uměním, které je bohaté a živé. V Japonsku je vyhledávaným umělcem a v japonské encyklopedii byl zařazen mezi stovku nejlepších světových ilustrátorů. Josef Šíma, pařížský Čech a malíř, jednou navštívil slavného malíře Pabla Picassa a přivezl mu ukázat reprodukce děl českých moderních umělců. Picasso letmo prohlížel obrázky, náhle se zastavil u kresby J. Lady a řekl: „To je Váš nejlepší malíř.“ K tomuto nelze již nic dodat.
Přiznám se, že pro mě osobně je Josef Lada spojen především s koloritem českých Vánoc. Jeho pohlednice mě vždy pohladí po duši… Dá se vystopovat, které z nich se těší největší oblibě?
Nejvyhledávanější náměty jsou: slouha vytrubuje, poetické zimní krajiny, variace betlémů a ponocného.
Odkaz Josefa Lady je v Hrusicích všudypřítomný. Jakou největší vzácnost - vztahující se k jeho životu a dílu - bychom tu dnes našli?
Památník Josefa Lady, který je umístěn v letní vile, kde Lada trávil většinu roku se svojí rodinou a kde stvořil mnoho ze svých obrázků a napsal tu některé ze svých knih.
Ještě nám, prosím, prozraďte, jaké zajímavé akce chystáte pro Vaše návštěvníky v nadcházejících měsících?
24.3.08:
Velikonoční pondělí - vstup zdarma všem za jakoukoliv vlastnoručně vyrobenou krasličku, průvodci v kostýmu velikonoční slepičky
30.4.08:
Rej čarodějnic - možnost vyrobit si čarodějnici ze slámy, od 17 hodin pálení čarodějnic, večerní prohlídka, hry pro děti v zahradě, možnost opékání buřtů
24.5.08:
Pochod ,,Cesta kocoura Mikeše a pohádkové Hrusice“ - 4. ročník, účastníci pochodu vstup zdarma, průvodci v kostýmu Mikeše
1.6.08:
Den dětí - děti vstup zdarma, při přízni počasí hry v zahradě, setkání s pohádkovými bytostmi
V úplném závěru našeho povídání si na chviličku odskočíme z Hrusic do Prahy. Právě v těchto dnech totiž mají zájemci poslední možnost navštívit výstavu Josefa Lady v Obecním domě. Předpokládám, že jste si ji nenechala ujít. Jak byste ji zhodnotila?
Pochopitelně výstavy Josefa Lady si s kolegyní nenecháme ujít, samozřejmě pokud je to možné a nejsou příliš daleko. Obecní dům jsme navštívily, obsahuje mnoho krásného z tvorby J. Lady, ať už to jsou jeho vodníci, ponocní nebo krajinky v různých ročních obdobích. Jsou tam i zajímavé ukázky z Ladovy rané tvorby, která není moc známá. Obsah výstavy je úžasný, od raného počátku až po nejpozdější tvorbu. Avšak výstavní prostor Obecního domu na nás působil tak trochu studeně. Tento dojem je možná vyvolaný srovnáním s Ladovou výstavou v Oblastním muzeu Brandýs nad Labem, která je méně obsáhlá, zato tu návštěvníky vítají postavy rodiny ponocného v životní velikosti v dobových kostýmech. Výstavu doprovází ukázka obyčejných věcí z doby Ladova dětství - staré sáně, ševcovská kopyta atd.
Děkuji Vám za rozhovor a přeji Vám i Památníku Josefa Lady jen vše dobré.
Památník Josefa Lady a Aleny Ladové - stálá expozice jejich díla v Hrusicích
Otevřeno: úterý-neděle -> 9-12, 13-17 hodin
Webové stránky: http://www.hrusice.muzeumompv.cz/
