Yves Saint Laurent zemřel 1. června 2008 ve věku 72 let.
První krůček do světa tvůrců módy udělal ve třech letech, když své matce oznámil, že lodičky, které si vzala, se k jejím šatům vůbec nehodí. Žili v té době v alžírském Oranu, kde se Yves Saint Laurent narodil. Byla to rozvětvená a veselá rodina. Dvě sestry, otec, maminka, která udávala tón v místní koloniální smetánce a lámala srdce mužům, a také milující tetičky. Všichni chodili rádi a často do kina a obdivovali Ritu Hayworthovou.
Úspěch a start
V šestnácti letech se Yves zúčastnil soutěže módních návrhářů a vyhrál se svým modelem dámských šatů třetí cenu. Byla to doba haute couture. Módnímu světu vládli Christian Dior, Cristóbal Balenciaga či Hubert de Givenchy, který oblékal slavnou a zbožňovanou Audrey Hepburnovou. O sobě dávala vědět i mademoiselle Chanel. Po svém úspěchu dostal Yves nabídku od Diora a nastoupil k němu jako pomocný návrhář. Když v roce 1957 Dior umírá, Yves Saint Laurent se ujímá úkolu udržet světové jméno salonu a také ho udržet finančně nad vodou.
Už o rok později, 30. ledna 1958, uvádí svou kolekci, ve které defilovalo 178 modelů. Model číslo 116 oslovil nejen Paříž, ale celý svět. Šaty v trapézové linii. Laurent opustil do té doby vládnoucí vosí pasy. Trapézové šaty byly zcela unikátní. Volné, přesto slušivé a každá žena se v nich musela cítit dobře. Laurentovým mottem bylo: „Když se člověk v šatech cítí dobře, všechno se mu daří. Dokonalé oblečení je průvodkou ke štěstí.“ Po této přehlídce se Yves Saint Laurent stal pojmem. Bylo mu 22 let.
Vlastní salón
Yves Saint Laurent začal pracovat jako pomocný návrhář u Christiana Diora. Krátce poté musel nastoupit do vojenské služby v Alžírsku. Mentálně to nevydržel, zhroutil se a byl hospitalizován na psychiatrii. V důsledku toho ztrácí místo u Diora a spolu se svým celoživotním druhem Pierrem Bergém zakládá v roce 1961 vlastní módní salon. Financuje ho americký miliardář z Atlanty Mack Robinson. Neprodělal. Dobře odhadl obrovské možnosti módního mága. Se svým přítelem si Laurent rozdělil role. On navrhoval modely a doplňky, Bergé se staral o obchodní stránku. S logem, kde v béžovém poli vystupovala tři černá písmena YSL, se prodávaly nejen šaty, ale i parfémy, šály, šátky, boty a více než stovka dalších produktů.
Vítězné tažení
Yves Saint Laurent v šedesátých a sedmdesátých letech postupně uvádí kolekce, které oslovují celý svět: beatnik look (beatnický vzhled), saka ve stylu safari pro ženy i muže, úzké kalhoty a tehdejší hit – vysoké boty do půl stehen, které se nosily k minišatům. Stvořil novou moderní ženu. Umožnil jí, aby se oblékala krásně, pohodlně a pro jakoukoli příležitost. V kolekci podzim – zima se objevily šaty à la Mondrian. Jednoduchý tvar, abstraktní obdélníky v základních barvách červené, bílé, modré a žluté ohraničené černými liniemi. Napodobovaly se a nosily po celém světě. Haute couture pronikla mezi lid. Stvořil pro ženy i smoking, který uvedl na přehlídce poprvé v lednu 1966. V klasické černé barvě v kombinaci se saténem. Poskytoval ženám to, co bylo dříve vyhrazeno pouze mužům. V roce 1958 navrhl trapézovou linii a zazářil s ní na přehlídce salonu Dior. Dával jim pocit rovnoprávnosti a svobody. V roce 1982 označil časopis Vogue smoking pro ženy za „nejsoučasnější a nejsofistikovanější oděv vhodný na koktejly i večeře“. Pro muže vytvořil YSL proslavené kratší pláště sportovního vzhledu s kapucí, či saka bombajky s krátkým rukávem. Ve svých kolekcích začal také uvádět reminiscence módy dvacátých, třicátých a čtyřicátých let.
Jako první módní tvůrce haute couture dává Yves Saint Laurent souhlas k výrobě konfekce podle jeho návrhů. Byl také prvním slavným módním návrhářem, pro kterého na světových módních přehlídkách předváděly černé modelky. Díky němu zazářila supermodelka ze Senegalu Katoucha Nianeová, dcera spisovatele Djibrila Tamsira Niana. Předváděla pro něj i Naomi Campbellová. Jeho topmodelkou byla dlouhá léta Nicole Dorierová, která se pak stala jeho asistentkou. Laeticia Castaová mu předváděla svatební modely, které nechyběly v žádné Laurentově kolekci.
Ocenění a vyznamenání
V roce 1983 se Yves Saint Laurent stal prvním módním návrhářem, pro kterého ještě během jeho života uspořádalo slavné Metropolitní muzeu v New Yorku výstavu jeho modelů. V roce 2001 byl vyznamenán francouzským Řádem čestné legie. Udělil mu ho prezident Jacques Chirac.
Sídla po celém světě
Pro Yves Saint Laurenta byl typický neustálý neklid. Nikde nevydržel dlouho. Měl sídla v různých částech světa, například na Kanárských ostrovech, v Deauville či v Maroku. V každém z nich měl bohaté sbírky uměleckých předmětů a obrazů – Matisse, Picassa, Cézanna, Braqua a dalších. Byla to malá muzea. Nedaleko Deauville si zrenovoval a zařídil zámek Gabriel s obrovským parkem. V jeho domech vznikaly komnaty věrně napodobující kulisy jeho oblíbených filmů. V parku zámku Gabriel nechal vybudovat letní čajový pavilon podle pavilonů z dob ruského cara Petra Velikého.
Nade vše ale miloval teplé podnebí a severní Afriku, kde se narodil. Zřejmě proto si pořídil koncem šedesátých let sídlo v marockém Marrákeši, kde pobýval nejčastěji. Byla to vila ve stylu art deco uprostřed kvetoucích ibišků, bougainvilleí a jasmínů. V roce 1984 ji vyměnil za vilu Majorelle rovněž v Marrákeši uprostřed palmového háje se spoustou kaktusů a tropických rostlin všude kolem. Nikde se ale neusadil natrvalo.
V roce 2002 odchází Yves Saint Laurent na odpočinek a se svým přítelem se stahuje do ústraní. Se světem módy, v němž zářil přes čtyřicet let, se loučí velkolepou retrospektivní přehlídkou své tvorby v pařížském Centre Pompidou. Těsně před smrtí uzavírá se svým druhem Bergém pakt solidarity, jediný možný oficiální svazek homosexuálů povolený ve Francii.
Yves Saint Laurent zemřel v Paříži, ale, jak si přál, jeho popel byl převezen do marockého Marrákeše. Byl rozsypán v tamní botanické zahradě, kterou miloval, kde nacházel inspiraci a kde chce jednou mít rozsypán svůj popel i jeho celoživotní druh Bergé.
Zdroj: 100+1
