Pojď ke mně, tygříku!
Domluvili jsme se, že se za mnou zastaví v ateliéru. Ukážu jí nějaké obrazy a pak se uvidí. Půjdem třeba do kina. Nebo na víno. A pak třeba zase do ateliéru. Možná. Tím si zase nejsem tak jistý. Vypadá dost nedostupná. Nebo to dobře skrývá.
Holčičiny
Přišel mi mail. Někdo se spletl, nebo to byl úmysl. To už je teď vlastně úplně jedno. Byla to holka. Neobyčejná. Docela dlouho jsme si psaly. Hlouposti, starosti, pak trochu důvěrnosti a pak to bylo venku. Když došlo na vztahy a já vypustila nějaké bolístky, tak trochu přeladila. Tahle holka.
V lůně sotva cítil bych se líp
Fantazie je divná věc. Jak se pozná, kdy je malá, kdy je ještě v normě a kdy už je to moc? Vždycky mě zajímalo, co je za rohem. Každou věc jsem chtěl vidět i z druhý strany. Třeba odtamtud vypadá úplně jinak! O něčem může člověk snít celý roky a nikdy to mít nebude. Pak ale přijde někdo, kdo vaši fantazii předčí. Prostě tak, že ji naplní.
Voněla skořicí
Blížil se večer. Zbývalo jen přežít raut a další den všeobecného veselí bude nenávratně pryč. Ještě rozdat pár vizitek, tu a tam nenuceně konverzovat, ochutnávat uzeného lososa, popíjet suché martini s olivou nebo zvedat číše šampaňského. Obléknul jsem sako a zaklapnul za sebou dveře hotelového pokoje.
Prázdná nádražní čekárna
Byla to prostě prázdná nádražní čekárna. Vyprovázela jsem ho. Už zase. Vždycky odjížděl směr západ a já tu zůstávala navzdory strastem s rodiči a s přiblblými kamarádkami. Hodně jsem se tím týrala, můj mozek byl vždycky přemejšlivější, než jsem chtěla. A zaobíral se směry, které jsem si nevybrala.
Jsme jen trubci
Jsem 45/180/75, VŠ a dovoluju si přiznat, že dost zachovalý po všech stránkách, schopný slušných výkonů v mnoha ohledech. Znám zpaměti několik interesantních citátů, mohu nenuceně diskutovat o náboženství a vydržím pod vodou skoro dvě minuty. Čekám na rohu ulice na jednu, která by mohla být zajímavým příslibem do mých osamělých dnů...
Sexuální vědomí jako esence života
Bzum bzum… slyšíte? To potichu kmitám tykadýlkama, bzum bzum… neslyšně třepotám křídly: Život je krásný. Sestává ze sladkého spánku, dobrého jídla, pohlavní touhy, neřestí a tvůrčího ducha.
Cestičky na těle
Byl jsem tam na brigádě. Docela nuda. Samý kluci a pár holek, který mě vůbec nezajímaly. Takový ty, co se pořád hihňají a nevědí čemu. Vždycky mi lezly na nervy a přitom byly všude, kamkoliv jsme s klukama šli. Ale ta ženská, co nás přijímala, to byl kus.
Tvar pusy na to má vliv
Probírali jsme savce. Zemánková zapojila projektor do sítě a na tabuli promítla fotografii spícího netopýra. Hnusný zvíře, který navíc, když spí, tak visí. A přitom vypadá jako vagína. Něco neuvěřitelnýho!
Jablka v klíně
Cítila bych, jak pode mnou praskají,jak jsem od nich mokrá, voňavá. Mohl by si se mnou dělat co by chtěl, úplně všechno. Byla bych hodná. Hodná holčička.
Sexuální samovýchova školkou povinných
Václav ještě nechodí do školky, ale zvládá techniku kojení a teoreticky už zná něco o pohlavním styku, neboť mají doma vhodnou literaturu. Kopulační pohyby již viděl na vlastní oči, ale zatím si je ještě nedává dohromady s teoretickými znalostmi z encyklopedie.
Ta ruka v kalhotkách
Chtěla jsem jen dočíst stránku. Ale on, jak byl ke mně nakloněný, mi zasunul ruku zezadu do kalhot. Byly trochu těsné, a tak jsem se nepatrně nadzvedla, aby mohl níž a dosedla jsem mu na ni. Najednou jsem si uvědomila, co to dělám, hlavně s jakou samozřejmostí. Ten muž naproti mně si ničeho nevšiml.
Neúměrná potřeba sexuální
Na elektronickou adresu naší redakce přišlo překvapivé množství e-mailů, které mají společného jmenovatele – sexuální frustraci (zadaných!!!) mužských čtenářů.
Jak je v muzeu sexu
"Jaké to asi tak může být v muzeu sexu", říkala jsem si při procházce na Staroměstské náměstí. Zahlédla jsem totiž křiklavou výlohu s červeným designem a spoustou světla. Nachází se v pražské Melantrichově ulici a netrvalo dlouho a má zvědavost zvítězila.
Nebojme se, masturbujme
Je spousta věcí, které ženy odrazují od přirozených sexuálních projevů a vlastního sebepoznání. Vše začíná hláškami z dětství...
