Bylo to prostě znamení
Jolana nevěděla, jestli Rastaman může mít zlaté vlasy, ale tenhle měl. Kdyby byly tmavé, vypadal by jako strom. Pletence vlasů jí trochu připomínaly větve. Modré oči mu svítily...
Postel pro tři
Nejvíc mě vždycky pobaví pohledy lidí na ulici, v restauraci nebo v baru. Naposledy jsem se dobře pobavila v hotelu u jezera, když recepční nemohl pochopit, že nám opravdu stačí manželská postel. Nechápal, jak se tam vyspíme všichni tři a ještě navíc najednou.
Děláme to ve třech
Martina vyšla z koupelny a našla Petra na posteli s foťákem. Zaujatě ho zkoumal a témeř ji nevnímal. Položila mu několik banálních otázek, na které jí odpověděl ano. To jí potvrdilo, že ji skutečně nevnímá...
Marie to má ráda zezadu
Josef se vracel z práce po osmé a zastavil se ještě pro nějaký nákup. Na rohu jeho domu měl Vietnamec malý krámek. Tam chodil nejraději. Ve velkých samoobsluhách se špatně orientoval a většinou zapoměl, pro co přišel. I když, v jeho případě se nejednalo nikdy o velký nákup. Navíc ho zneklidňovaly ty ženy, které nosily proklatě nízké kalhoty a kupovaly si nízkotučné jogurty, müsli, cereální sušenky a svěží vůně.
Touhy k neunesení
Jsi tak blízko. Chci se tě dotknout. Já jsem už dávno zvážněla a ty se pořád směješ a uhýbáš mým pohledům. Všechno je ve mně jako struna napnutý a ty si brnkáš, ani o tom nevíš. Všechno ve mně směřuje jen k tobě a ty raděj utíkáš vařit čaj.
Spodní prádlo až nakonec
Klára si oholila nohy, namazala je pečlivě krémem a chvíli se na ně dívala. Ani trochu se jí nelíbily. Měla dojem, že všechny ostatní nohy, které kolem ní chodí, vypadají podstatně lépe.
Dává si před tím někdo kafe?
Dotek toho léta cítím stále na kůži. Se všemi vůněmi, které k létu patří. Připomene mi jej vůně parfému, čerstvé jahody, cigaretový kouř. Celé město, když je po dešti. Stříkající fontána v parku.
Dám ti tam dvě pampelišky
"Holko, holčičko, já jsem si na tebe myslel, víš…" "Jó? A jak takový myšlení jako vypadá? To by mě teda zajímalo," řekla Natálka a trochu se začervenala. "No, víš, myslel jsem, že půjdeme třeba na takovou malou procházku a budeme se poznávat." "Jo, poznávat. Jak pak bys mě chtěl poznávat? Sahat mi pod sukýnku. To bys chtěl, že jo nemravo!"
Vezmu si to nejhezčí prádlo
Zbyněk mě zval už celý rok, ať se přijedu podívat. Pořád bylo dost práce a to byl důvod, že jsem opravdu potřeboval na pár dní z Prahy vypadnout. Rozhodl jsem se jet autobusem a nakonec ty čtyři hodiny cesty příjemně utíkaly. Jen jsem si tak opřel hlavu do sedadla a pozoroval běžící krajinu. Chvílemi jsem upadal do spánku a pokaždé se leknul, když jsem se budil, že mi hlava padá na rameno spolusedící ženy.
Oba
Při pohledu na jeho otce na fotografiích jsem měla mrazení. Lehký, sotva znatelný pocit, který po sobě zanechával spoušť. Nedal se smazat. Stačila myšlenka. A ta byla. Každý den se mi převalovala v hlavě. Náš vztah nic takového vyvolat nemohl. Byl totiž harmonický, bez známek jakýchkoliv záchvěvů. Jak mysli, tak těla.
Teplo prázdný postele
Zavolal mi. Nejdřív cizí číslo a cizí hlas, ale nakonec se smíchem prozradil. Nečekala jsem to. Trošku jsem včera nahodila SMSku na udičku a vida, jak se chytil. Až jsem se celá zapotila, zčervenala a nevěděla, co říct. On mluvil, naštěstí, mluvil o překot.
Když on má šaty
Z krabice za dveřmi vyčuhovalo cosi černého. Opatrně zatáhla a vytáhla z ní dámskou punčochu. S krajkou. Podlomila se jí kolena. Se srdcem bušícím někde v krku ji otevřela a se zděšením se v ní prohrabovala. Vyhazovala z ní černé šaty, podvazky, saténové prádlo… On…on.. má nějakou kurvu, vzlykala...
Léčba šokem, pardon, sexem...
Znala jsem a znám ji de facto od malička. Už jako malá to byla docela pěkná holka a postupem času se z ní stávala ženská se vším všudy. Myšleno s tím, co tolik upoutává mužské pohledy. Husté dlouhé vlasy, dlouhé nohy, nádherně tvarované smyslné rty, veliké hnědé oči ve tvaru mandlí, více než plná hruď…
Dva co čekaj na tramvaj
Docela hezkej. Ale si ženatej. No jo, ještě máš na prstě slabě vidět kroužek. Takže schovanej v kapse, co? No nekoukej na mě jako živočich...
Spíš?
- Ne, nespím. - A na co myslíš? - Na nic. - Jak na nic? Vždycky musíš na něco myslet. - No dobře. Myslím na to, že už jsme spolu hodně dlouho. Jestli se ti nezdá, že jsme si zevšedněli. - Myslíš jako teď, v posteli?
