Adolf Hitler - narodil se v roce 1889 v Braunau v Rakousku. V mládí se chtěl prosadit jako umělec. Maloval obrazy, ale neměl úspěch. Byl bez peněz, bez domova, jeho sny byly zničeny. Živořil mezi Berlínskou chudinou a jeho život byl v troskách. Hitler ze svého absolutního neúspěchu vinil Židy. Nenáviděl je. Věřil, že zapříčinili kapitulaci Německa v první světové válce, což pro něj byla obrovská rána. Sám dostal dvě medaile za statečnost.
V roce 1919 vstoupil, plný nenávisti a nacionalismu, do malé pravicové strany, která se brzy přejmenovala na Národně socialistickou německou dělnickou stranu (NSDAP) nebo také nacistická strana. Je obdivuhodné, že se jako cizinec bez politických zkušeností, bez peněz a konexí, stal za necelých čtrnáct let vůdcem světové velmoci. Měl mimořádné řečnické nadání a schopnost strhnout lidi. Za jeho vůdcovství nacistická strana rychle nabývala na síle.
V roce 1923 se pokusil o státní převrat, ale byl zatčen a odsouzen. Z trestu si neodpykal ani rok. Velká hospodářská krize kolem roku 1930 způsobila masovou nespokojenost s velkými a zavedenými stranami, a tak obliba nacistů rychle rostla.
V lednu 1933 se čtyřiačtyřicetiletý Hitler stal německým kancléřem. Okamžitě zřídil diktaturu, státního aparátu využil k zničení veškeré opozice. Vše se dělo velmi rychle a bez zábran. Nacisté se neobtěžovali se soudními procesy svých odpůrců. Často je zbili nebo rovnou zavraždili. Přesto Hitler získal opravdovou podporu většiny Němců. Hitler je dnes považován za nejhříšnějšího člověka dějin. Neexistoval nikdo, kdo by sám zapříčinil tolik zmařených životů. Hitlerovy utopické sny a cíle stály život přibližně padesát milionů lidí na celém světě.
Naštěstí se nic z toho, co chtěl dokázat, nezdařilo, spíše naopak. Jeho záměrem bylo například rozšířit germánský vliv a území. Dnes jsou hranice Německa menší než před válkou. Byl posedlý touhou vyhubit všechny Židy. Patnáct let po jeho nástupu k moci vznikl poprvé za dva tisíce let nezávislý židovský stát. Hitler nenáviděl demokracii a snažil se ji všemožně zničit. Německo je dnes plně demokratický stát a zdá se, že jeho občané to nehodlají měnit.
Adolf Hitler spáchal sebevraždu při dobývání Berlína v roce 1945. Jestliže Nero a Caligula jsou pro své zločiny synonymem krutosti ještě po dvaceti stoletích jejich hrůzovlády, je dost pravděpodobné, že Hitler se dočká na několik dalších tisíciletí minimálně stejné popularity.
Josif Vissarionovič Stalin – vlastním jménem Josif Vissarionovič Džugašvili, se narodil roku 1879 v gruzínském městě Gori v Kavkazu. Jeho rodným jazykem byla Gruzínština, jazyk velmi odlišný od Ruštiny, kterou se později naučil, ale celý život hovořil s výrazným přízvukem. Stalin vyrůstal v chudobě. Otec hodně pil a svého syna surově mlátil. Malý Josif chodil nejdřív do církevní školy v Gory a později navštěvoval teologický seminář v Tbilisi. V roce 1899 byl však vyhozen kvůli šíření podvratných myšlenek.
Přidal se k marxistickému hnutí a v roce 1903, když se strana rozštěpila, se přidal k bolševickému křídlu. Byl aktivním členem strany a nejméně šestkrát byl zatčen. Vzhledem k velmi nízkým trestům a nejméně jednomu úniku z vězení se dnes spekuluje, že mohl být dvojitým agentem. V tomto období si dal výstižný pseudonym „Stalin“ (ocelový muž).
Při revoluci v roce 1917 nesehrál žádnou významnou roli. V roce 1922 se stal generálním tajemníkem komunistické strany. Toto postavení mu přineslo mnohá privilegia při boji o moc, který se rozpoutal po Leninově smrti. Dnes už se ví, že samotný Lenin Stalina za svého nástupce nechtěl. Zdál se mu moc krutý a bezcitný. Přál si Lva Trockého a taky o tom napsal do své závěti. Stalinovi se však testament podařilo získat a ukrýt.
Spojil se se Lvem Kameněvem a Grigoriem Zinověvem a vytvořili takzvaný triumvirát – vládu tří. Podařilo se jim zničit Tockého i ostatní „levičáky“ a zmocnit se vlády nad Ruskem. Hned potom se Stalin, mistr ve vnitropolitickém boji, zbavil obou společníků trojky a stal se jediným vládcem – diktátorem.
Jeho pozdější čistky otřásly všemi složkami státu. Nebyly namířeny proti antikomunistům, ale proti celé straně. Dokázal vyhubit více komunistů než car se svou policií. Jen z ústředního výboru byly vybity dvě třetiny členů. Stalin nechal zavírat, popravovat nebo deportovat každého, kdo jen naznačil jakoukoli kritiku proti jeho osobě. Do konce třicátých let vytvořil snad nejtotalitnější a nejkrutější diktaturu novodobých dějin. Vláda zasahovala do každé stránky života, neexistovaly žádné občanské svobody. Marx dal k této politice podnět, Lenin ho začal uskutečňovat, ale až Stalinovi se podařilo v Sovětském svazu zlikvidovat soukromé zemědělství a podnikání. Ukázalo se, že tato politika má katastrofální následky dodnes.
Stalin zemřel v roce 1953. Je paradoxní, že jeho dcera Světlana pár let poté emigrovala do Spojených států.
