Režisérské eso černobílé filmové éry

FiftyFifty, společenský magazín.
Režisérské eso černobílé filmové éry na FiftyFifty.cz. Články, recenze, povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy na týden atd.
Magazín pro ženy i muže > Režisérské eso černobílé filmové éry

FiftyFifty
Share
FiftyFifty.cz > Pokrokově > věčné študie > Kdo to vlastně byl

 > Režisérské eso černobílé filmové éry

Režisérské eso černobílé filmové éry

seriál :: Kdo to vlastně byl

Režisér Martin Frič vytvořil přes sto filmů. Svoje nevšední pracovní zaujetí a nasazení vyjádřil trefně jedinou větou: "Když jsem několik dnů nedělal film, měl jsem pocit prázdna."…


Martin Frič pocházel z Prahy. Narodil se 29. března 1902. Vystudoval nižší reálku a uměleckoprůmyslovou školu, po té se vrhl na divadlo. Vystupoval například v Rokoku nebo v kabaretu Červená sedma. Na čas odešel do Bratislavy, kde se stal spoluzakladatelem oblíbené Moderny. Po roce se vrátil opět do Prahy. Ve dvaceti letech navrhl plakát k filmu Dáma s malou nožkou, což mu otevřelo brány k fascinujícímu světu stříbrného plátna. Do diváckého povědomí se zapsal především jako úspěšný a nezvykle pilný režisér.

Zpočátku maloval stavby, kreslil reklamy a psal scénáře. V éře němého filmu si zahrál nejen několik roliček, ale do tohoto období spadá rovněž jeho režijní debut z roku 1928. Páter Vojtěch sklidil překvapivý úspěch doma i v cizině. V titulní roli se objevil populární Karel Lamač, hrála zde také Fričova budoucí manželka Suzanne Marwille (vlastním jménem Marta Schöllerová). Řadila se ke skutečným hvězdám a její chování tomu patřičně odpovídalo. Byla velmi talentovaná a ještě více obletovaná. Od osudových žen se propracovala až ke komickým rolím. Její dcera Martička s ní hrála v několika pozdějších filmech, ale nakonec upřednostnila dráhu tanečnice.

V roce 1931 natočil svůj první zvukový film. Byla to druhá filmová verze Haškova Dobrého vojáka Švejka. Do titulní role byl obsazen Saša Rašilov, který ke své postavě přistupoval docela jinak než jeho legendární předchůdce Karel Noll. Kritika mu nepřála, divácký ohlas byl pozitivní. Šlo o jakési pásmo kabaretních výstupů ve znamení zpěvu a tance.

Téhož roku vytvořil s Vlastou Burianem komedii To neznáte Hadimršku. "Král komiků" považoval našeho nejplodnějšího režiséra za jednoho ze svých nejmilejších spolupracovníků. Později účinkoval například ve filmech Anton Špelec, ostrostřelec nebo Tři vejce do skla. Burian patřil ke špičkovým hercům, o které byl velký zájem mezi diváky i umělci. Často jej obsazoval také režisér Karel Lamač. Další Fričovou oblíbenou hereckou osobností byl Hugo Haas. Tento velký charakterní herec na divadle se uplatnil jako komik ve filmech Ať žije nebožtík nebo třeba v operetce Mravnost nade vše.

Psala se třicátá léta, když se potkal s Voskovcem a Werichem při legendárních filmech Hej rup! a Svět patří nám. Snímek posledně zmiňovaný byl velmi silně kritizován během nacistické okupace. Jak by taky ne, vždyť šlo o silně protifašistickou satiru.

Fričovu popularitu výrazně podpořily komedie z důvěrně známého studentského prostředí - Škola základ života a půvabná Cesta do hlubin študákovy duše, ze které je několik následujících větiček:

třídní profesor Vobořil (J. Marvan):
"Tolik hrůzy, co je v těchto deskách, nebylo ani ve smolných knihách středověku…"

Peterka (R. A. Strejka):
"Lomikare, Lomikare, zvu tě na boží súd - hyn se hukáže…"

profesor Šeda (M. Nedbal):
"Dovoluji si vám předvésti učebnici francouzštiny v salátové úpravě…"
"Kam hledíš, lotosový květe?…"

Kulík (L. Pešek):
"Já jsem nemocen. Já musím k lékaři - choré čivy…"

profesor Kahuda (L. Veverka):
"Voda v kádince nám zurčí, nebezpečný plyn nám uniká, my však budeme opatrní a jímáme jej do zkumavky…"

školník (F. Futurista):
"Pane profesore, dneska jsou slavnej jako Plánička…"

profesor Matulka (J. Plachta):
"Ale tohle je veliká krása…"
"Student má také srdce…"

Brilantní herecké výkony obdivují diváci dodnes. Laskavý a nesmírně živý humor činí oba snímky nezapomenutelnými poklady naší kinematografie.

Ve válečném období patřil k té hrstce lidí, kteří měli možnost točit. Šlo výhradně o komedie. Právě sem spadají elegantní postavy vytvořené hercem Oldřichem Novým - okouzlující Kristián s krásnou Adinou Mandlovou, Eva tropí hlouposti s rozevlátou Natašou Gollovou či Hotel modrá hvězda, ve kterém si zahrály obě zmiňované dámy. I v poválečné době následovala řada komedií. Za příklad může posloužit Pytlákova schovanka z roku 1949.

Za komunistické éry vytvořil s Janem Werichem dvoudílný film Císařův pekař a Pekařův císař. Díky němu dostal od ministra kultury Zdeňka Nejedlého dvouletý distanc. Po té se mohl věnovat pouze dokumentům. Jeho jméno je spojeno také s několika pohádkami - Princezna se zlatou hvězdou na čele nebo Dařbuján a Pandrhola. Posledním filmem, pod který se podepsal roku 1968, byla komedie Nejlepší ženská mého života.

Posbíral řadu našich i zahraničních cen, tvořil doma i v cizině. Jeho nesplněnou touhou bylo natočit film o tragickém osudu Lidic.

Počátkem let šedesátých byl těžce zasažen smrtí své manželky. Navíc měl značné problémy s pitím. Lékaři ho jasně varovali před sebemenší konzumací alkoholu. Když naše hranice překročila okupační vojska Varšavské smlouvy, rozhodl se pro dobrovolný odchod ze světa. Za smrtící prostředek mu posloužil koňak. Martin Frič zemřel v Praze dne 26. srpna 1968…


další články seriálu Kdo to vlastně byl



© 2005 – 2019 FiftyFifty.cz