Nesmiřitelný nepřítel pokryteckého lidu

FiftyFifty, společenský magazín.
Nesmiřitelný nepřítel pokryteckého lidu na FiftyFifty.cz. Články, recenze, povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy na týden atd.
Magazín pro ženy i muže > Nesmiřitelný nepřítel pokryteckého lidu

FiftyFifty
Share

Nesmiřitelný nepřítel pokryteckého lidu

seriál :: Kdo to vlastně byl

"Nepoužívejte toho cizího slova 'ideál'. Máme pro ně vhodné norské slovo 'lež'," tvrdil slavný skandinávský dramatik Henrik Ibsen - člověk, jež mnohé provokoval nesmlouvavou reflexí své doby i otevíráním tabuizovaných témat. Jeho díla ovlivnila celé moderní divadlo.

Životní příběh norského rodáka Henrika Ibsena se začal psát dne 20. března 1828 ve městečku Skien. Narodil se do rodiny, která byla finančně skvěle zabezpečena. Jeho otec - obchodník Knud Ibsen - si dlouho počínal pracovně velmi zdatně, ovšem po narození syna nastala zásadní změna v životě celé rodiny. Otec totálně zbankrotoval a následně propadl depresím a alkoholu. Tehdy se proměnil osud malého Henrika k nepoznání. Poměrně brzy opustil domov a byl nucen živit se zcela sám. Cestu měl plnou překážek. Jeho pohled na svět ovlivnilo nešťastné dětství i pokrytectví tehdejší společnosti, kterou poznal na vlastní kůži...

Nemůžeme žádat jablka od pomerančovníku a štěstí od života. (HI)

Maminka Marichen celoživotně trpěla nenaplněním svých hereckých snů. Také její syn od malička inklinoval k umění - zajímal se o loutky, divadlo a malování. Po dokončení základní školy se sice učil na lékárníka, avšak přednost dával četbě, na kterou měl čas pouze po nocích. Šest let působil v dosti tristních podmínkách v Grimstadu jako lékárnický učeň a pomocník. V tomto období zasáhla do jeho života řada dalších významných událostí, které dokázal zúročit ve své tvorbě. Podstatným inspiračním zdrojem pro jeho díla bylo rovněž období dětství a postavy obou rozporuplných rodičů. V pouhých šestnácti letech se sám stal otcem, poté, co měl poměr se služkou od lékárníka Reinmana. Elsa Marie přivedla na svět nemanželské dítě, které egoistický Ibsen nikdy nepřijal...

Přátelé jsou nebezpeční ne tak tím, co vás nutí dělat, nýbrž tím, v čem vám zabraňují. (HI)

Na prahu dvacítky psal básně a dokončil první drama, které nazval Catilina a ve kterém reflektoval revoluční události. Od samého počátku své literární kariéry se vyjadřoval skepticky k maloměstskému prostředí a otázkám jeho pokrytecké morálky. Vyznačoval se mravní neústupností a zkoumáním lidských příběhů až do naprosté krajnosti - tento postoj mu vydržel po celou dobu tvůrčí činnosti.

S obtížemi a trápením bychom si měli poradit sami, ale o radosti bychom se měli podělit s ostatními. (HI)

Po maturitě začal pracovat jako novinář. Zanedlouho se stal dramaturgem a divadelním básníkem v nově otevřeném Norském divadle v Bergenu. V té době napsal hry, které vycházely z národní historie či pohádek a měly výrazně romantický charakter - příkladně: Bojovníci na Helgolandu.

Štěstí je především absence viny. (HI)

Od roku 1858 působil jako ředitel norského Národního divadla v dnešním Oslu. Oženil se a žil ve velmi skromných podmínkách. Z manželství vzešel jediný potomek. Předzvěstí jeho pozdějšího intenzivního zaměření na společenskou kritiku se stala Komedie lásky. Dále se orientoval na látky historické i současné. Tato etapa je často označována za nejšťastnější v jeho životě. Po rezignaci na post ředitele opustil roku 1864 Norsko, a to bezmála na třicet let. Důvodem byl nesouhlas s poměry v zemi a nechuť nadále se angažovat v tamním společenském životě.

Je ti odpuštěno, když nemůžeš, ale ne, když nechceš. (HI)

Cestoval po Evropě - pobýval střídavě v Itálii a Německu. První triumfální úspěch mu vynesla dramatická báseň Peer Gynt z roku 1867. Podstatnou roli zde sehrála také hudba Edwarda Griega. Následovala řada společensko kritických dramat, z nichž nejslavnější jsou: Opory společnosti, Nora, Nepřítel lidu, Divoká kachna, Strašidla či Hedda Gablerová. K sebereflektujícímu dílu dospěl například ve hře Stavitel Solness.

Manželství je království dvou, třetí tam nemá co dělat. (HI)

Drama Nora, známé také pod názvem Domov loutek, se vyjadřovalo k ošemetné otázce rovnoprávnosti žen.

KROGSTAD: Paní Helmerová, vy si zřejmě ještě pořád dost jasně neuvědomujete, čím jste se vlastně provinila. Ale můžu vám říct, že to, co jsem kdysi spáchal já, nebylo o nic větší nebo horší, a přece mě to stálo veškeré mé společenské postavení.
NORA: Vy? To mi chcete namluvit, že vy jste podnikl něco odvážného, protože jste chtěl zachránit život své ženě?
KROGSTAD: Zákon se neptá na pohnutky.
NORA: Tak to musí být strašně špatný zákon.
KROGSTAD: Špatný nebo ne - když předložím tuhle listinu u soudu, budete právě podle tohoto zákona odsouzena.
NORA: To bych tedy rozhodně neřekla. Že by žena neměla mít právo ušetřit vlastního, na smrt nemocného otce takových obav a starostí? A manželka neměla mít právo zachránit život vlastnímu manželovi? Já se tedy v zákonech zase tak moc nevyznám, ale určitě vím, že něco takového se smí a že to v nich někde musí být napsané. A vy to nevíte, vy, když jste advokát? To ale musíte být moc špatný právník, pane Krogstade.


Závěr, ve kterém hlavní hrdinka opouští svého muže i děti, musel autor pod silným nátlakem odsuzujícího veřejného mínění přepracovat

Čím blíže jsou lidé pravdě, tím jsou snášenlivější vůči cizím omylům. A opačně. (HI)

Těžiště jeho tvorby leželo v otázce, co je v životě skutečnou pravdou a co pouhou lží. Ibsenova díla byla natolik moderní, že ovlivnila celou další evropskou dramatiku. I dnes se jeho dramata těší velkému zájmu publika, rovněž tak umělců.

Nejsilnější člověk na světě je ten, kdo je nejvíc sám. (HI)


Henrik Ibsen se vítězně vrátil do vlasti roku 1891. Nedlouho po návratu domů jej postihl infarkt. Jeden z nejvýznamnějších evropských dramatiků zemřel dne 23. května 1906 v norském městě Kristiania…


Citace: cs.wikipedia.org + Císař J., Světoví dramatici, Fragment 1997


další články seriálu Kdo to vlastně byl



© 2005 – 2019 FiftyFifty.cz