Bylinky vyhrávají i nad kocovinou

No co s tím teda? Co udělat s opičkou, co se nám usadila za krkem a teď to vypadá, že nám to zabere ještě celý další den, než se znovu zprovozníme do normálu?

Nejdřív možná co ona to je, ta kocovina. Je to taková menší otrava alkoholem. Prostě jsme ho do těla dostali tolik, že ho nezvládlo odbourat. Proto ta hlava, proto ten žaludek na vodě, a proto ty těžké končetiny. V těle se nám ze zkonzumovaného a neodbouraného alkoholu přes noc vytvořil acetaldehyd a ten, zjednodušeně řečeno, otrávil naše buňky. Acetaldehyd má takový typický zápach, jistě už jste ho z někoho po ránu cítili, že.. takové to "Z něj to ale táhne".. tak to je on. Ten musíme dostat ven z těla co nejrychleji. To on z nás udělal tuhle mrtvolku.

Máme víceméně dvě možnosti. Buď se zachovat pasivně a nechat kocovinu postupně odeznít, což znamená válení se v mátohách, šklebení se na přilehlé okolí, vrčení a skučení po mnoho dalších hodin. Spíš celý den, podle toho, kolik a čeho jsme tam nalámali. Nebo se naopak můžeme "vzmužit" a zabojovat. Pro bojovníky tu mám pár tipů, některé jistě znáte, jiné možná ne, no posuďte sami.

V první řadě je nejlepší vypít minimálně litr vody. A to nejlépe s citrónem, hezky nakyselo, žádný cukr. Máme se šklebit bez citrónu, nebo s ním. V této situaci bych se moc nerozmýšlela. Ono nás to aspoň pěkně probere! Takže celý citrón. No a nemáme-li citrón, spolkneme vitamín C. Jak už bylo uvedeno v článku Zažeňte jarní únavu bez apatykářů, nemusíme se ho bát, protože se jím nedá předávkovat.

Kyslík! Ano, tělo a mozek v tuhle chvíli potřebují hodně kyslíku. V místnosti, ve které právě živoříme, otevřeme okno dokořán. Stoupneme si přímo doprostřed, z bezpečnostních důvodů se nevykláníme a jen tak koukáme, co se kde šustne. Mozek je teď ve stavu, kdy může zpracovávat jen málo informací, takže bych dala tak čtvrthodinku zevlování. Plynulý pomalý rozjezd.

Sprcha! Ta nám rozproudí krev. Asi by neměla být úplně horká, protože horká voda může už tak unavené tělo ještě víc unavit. Vlažná sprcha sice nemusí být každému po chuti, ale teď je naším úkolem se zase postavit zpátky na nohy. A vlažná to umí. Obličej ale studenou! Tak, jak by tomu mělo být ostatně každé ráno.

A uvaříme si čajíček. Někdo raději kávu, to se nedá nikomu rozmlouvat. Káva není úplně optimální, pokud je člověku hodně zle od žaludku. V takovém případě raději ten čaj, ten je přece jen laskavější k našemu bříšku. Tak z čeho si ho uvaříme, aby nám to i chuťově lahodilo. Máta je fajn! Ta vždycky dokáže pohladit zevnitř. Tak mátu. Určitě i heřmánek. Tlumí bolesti hlavy a také uklidňuje zažívaní. Kopřiva nám zase hodně pomůže s vyplavováním onoho acetaldehydu ven z těla. A zelený čaj, významný přírodní antioxidant, který celkově zrychlí naši regeneraci. Můžeme použít kteroukoli ze zmíněných bylin samostatně nebo je libovolně namíchat. Máme-li všechny, smícháme od každé jednu vrchovatou čajovou lžičku na litr vroucí vody a za 15 minut už můžeme poslat tělu tuhle šikovnou zelenou zásahovou jednotku.

Pokud už se teď cítíme schopni alespoň jednoduché činnosti, jako první bych viděla vaření. Úplně jednoduché. Česnečku. Z vlastní zkušenosti vím, že po pořádném tahu není nad tuhle vyprošťovací polívčičku. Můžeme si do ní dát roztavit pro zjemnění trochu sýra, ten nám neuškodí. Ale česnečka, to je stará dobrá metla na kocovinu!

A kdyby i tohle všechno bylo málo, dejte si to ještě jednou repete! To by bylo, abyste tu opičku nesetřásli!

Kdybyste náhodou někdo nevěděl recept na česnečku...
10 stroužků česneku, 2-3 brambory, 1 lžíce sádla, pepř, sůl, kmín, majoránka
Vroucí vodu osolíme, přidáme česnek nakrájený na jemno či prolisovaný, brambory na kostičky, lžíci sádla, koření a povaříme cca 20 minut. Česnek lze také přidat až ke konci varu, pak má větší grády! Na talíři můžeme posypat nastrouhaným sýrem.