..ještě před tím, než se příroda uloží k zimnímu spánku, nabídne nám spoustu krásných pohledů na ranní mlhu v údolí, pavučiny poseté rosou a zářivé koruny stromů ve všech barvách plamenů ohně .. a nejen to..
V lesích, na stráních a podél cest potkáme spoustu pro nás užitečných, voňavých a chutných plodů podzimu, všechny ty houby, oříšky, malvice, bobule..
..pojďme se podívat alespoň na tři z nich, krásné na pohled, příjemné na dotyk a zdravé pro tělo..
Jeřabiny - plody Jeřábu ptačího, zářivě oranžové nahořklé bobule, o kterých panuje pověra, že mohou být jedovaté.. není tomu tak, je to opravdu jen pověra. Je pravda, že syrové plody zkonzumované ve velkém množství by mohly u někoho vyvolat nevolnost. Měly by se proto užívat raději jen sušené a tepelně upravené, čímž se odstraní tento případný nepříjemný efekt. Jeřabiny používali naši předkové mnohými způsoby, pražené dokonce i jako náhražku kávy. Tyto plody mají stále široké uplatnění v lidovém léčitelství. Obsahují mnoho důležitých vitaminů, například velké množství vitaminu C a A, čímž mohou významně přispět k celkovému posílení našeho těla pro zimní období. Čaj ze sušených jeřabin má příznivý vliv na trávicí ústrojí. Působí lehce projímavě a tím pomáhá s neduhy jako jsou zácpa a hemoroidy. Je také močopudný, stimuluje tok lymfy a pomáhá čistit naše tělo, doporučuje se tedy pít i při revmatismu a jiných kloubních potížích. Podobné účinky mají i protlaky, kompoty a džemy z jeřabin, jejich hořká chuť se dá zmírnit přidáním například jablek, skořice a trochy citronu. Milovníci hořké chuti to mají s jeřabinami o něco jednodušší a jejich typickou chuť si jistě zamilují. Sušit bychom je měli nejdřív zavěšené ve vzdušné místnosti v původních trsech, teprve po několika dnech je otrháme ze stopek a dosušíme.
Šípky - plody Růže šípkové, sytě červené lesklé plody, které jsou známé svým vysokým obsahem vitaminu C. I když sušením bohužel část tohoto vitaminu mizí, i tak jsou výborným doplňkem do ovocných a bylinkových čajů nejen pro zimní období, pro posílení imunity a pro boj s nachlazením. Navíc chutnají velice příjemně. Dále obsahují některé vitaminy skupiny B, vitamin A, pektin, hořčík, vápník, železo a jiné, našemu tělu prospěšně látky. Šípky se dříve hojně využívaly pro výrobu protlaků a džemů, protože je však potřeba odstranit vnitřní část plodu s jadérky a jemnými chloupky, tento způsob zpracování je opravdu časově náročný. Sušení plodů je určitě nejjednodušší cesta k jejich dalšímu využití. Plody šípku, které chceme usušit, bychom měli sklidit před prvními mrazy, při teplotách pod nulou přemrzají, měknou a ztrácejí vitamín C. Sušit by se měly nejlépe v pootevřené troubě nebo sušičce na potraviny do max. teploty 50°C. Pro přidání do čaje stačí pouze plody podrtit a čaj pak přecedit přes velmi jemné sítko.
Trnky - plody Slivoně trnité, temně modré kuličky s typicky trpkou chutí obsahují velké množství tříslovin a vitaminu C. Narozdíl od švestek, které působí projímavě, trnky naopak dokáží úspěšně bojovat proti průjmovým onemocněním a lehčím katarům zažívacího ústrojí. Za tímto účelem můžeme buď jíst čerstvé plody, nebo pít nálev a odvar ze sušených. Při konzumaci čerstvých plodů se většině z nás nejspíš okamžitě protáhne obličej do výrazu zvaného "škleb", čerstvé plody jsou opravdu hodně trpké a doslova "drhnou v ústech". Existuje ale jeden starý účinný trik pro zlepšení jejich chuti - nechají se přejít prvními mrazíky, čímž změknou, jsou sladší a zmírní se jejich palčivost. Moderní technika, kterou neměly naše prababičky k dispozici, nám může situaci ještě více ulehčit. Nemusíme čekat na první mrazíky, můžeme plody sklidit dříve a na několik hodin je dát do mrazáku, čímž dosáhneme stejného efektu. Takto přemrzlé trnky se pak hodí i na výrobu protlaků, šťáv či pálenek. Trpkost částečně mizí i při sušení plodů, které pak používáme na čaj, přisladit ho můžeme medem. Trnky bychom měli sušit při teplotách kolem 40-50°C a dobré cirkulaci vzduchu.
..na závěr jeden trnkový tip: Angličani už po mnoho generací přidávají zralé trnky do lahve s ginem, kde je nechávají po několik měsíců macerovat. Tím vzniká takzvaný "Sloe Gin - trnkový gin", který se těší velké oblibě u gurmánů. Čím déle se trnky koupou v ginu, tím lahodnější chuť mu dávají. Ochutnala jsem.. a už se mi také jedna lahvinka ve spíži ze čtvrtiny modrá trnkami .. teď už jen vydržet aspoň půl roku ;o)
..tak až příště vyrazíte do přírody.. na výlet barevnou podzimní krajinou.. nasát její vůni a vychutnat její atmosféru.. nezapomeňte si doma košík na poklady..
