Šalvěj je bylinka mnohého využití a spousty léčivých a zajímavých účinků na naše tělo a je jistě hodna povšimnutí. Existuje mnoho druhů šalvěje s velmi podobnými účinky na. Podívejme se na tu u nás asi nejznámější a nejpěstovanější, šalvěj lékařskou. Je to bylina s velkou silou a proto bychom se s ní měli nejdřív naučit zacházet..
Sklizeň, sušení a jiné způsoby zpracování
Šalvěj je možné sbírat po celou dobu vrcholu její vegetace, tedy během celého léta. Sklízet můžeme listy, nebo také celé vršky výhonů, čímž zároveň podpoříme košatění a bohatost rostliny. Rozrostlý keřík nám tak zajistí ještě větší zdroj svého voňavého pokladu. Nasbírané listy a vršky výhonů sušíme v tenké vrstvě v dobře větrané místnosti, mimo dosah slunečních paprsků. Pokud ji budeme sušit s využitím tepelného zdroje, teplota by neměla přesáhnout 30°C. Sušenou drogu pak používáme na výrobu čaje a nálevu, nebo jako koření.
Šalvěj ale můžeme i zmrazit čerstvou, stejně jako jiné bylinky používané jako koření do jídla. K tomu se nejlépe hodí klasická forma na tvoření ledu. Do každé vaničky ve formě vložíme nakrájené nebo nasekané listy šalvěje, dolijeme vodou a dáme zmrazit. Tyto bylinkové kostky lze používat při úpravě masa, do polévek a jiných jídel, mají velkou kořenící, peprnou a aromatickou sílu.
Léčivé účinky šalvěje
V přírodním léčitelství je šalvěj známá svými dezinfekčními, antibakteriálními a antivirózními účinky. Pokud nás přepadne rýma, kašel, nachlazení, chřipka, angína a jiné nemoci dýchacích cest, čaj ze šalvěje nám může být velkým pomocníkem a výrazně podpoří naše tělo v boji proti vetřelcům. Nálev ze šalvěje je výborný jako kloktadlo při bolesti v krku nebo při zánětlivých onemocněních a krvácení dásní.
Tato bylinka má také velice blahodárné účinky na naše trávení. Pomáhá proti plynatosti, stimuluje trávení a funkci žlučníku. Je známým a fungujícím urychlovačem léčení žaludečních a střevních katarů a otrav jídlem.
Látky, v šalvěji obsažené, velmi úspěšně zabírají v boji proti nadměrnému pocení. K tomu je nejvhodnější nálev, který užíváme v době potřeby jako čaj. Ten má i celkově uklidňující účinky na náš organismus, například při nervovém vypětí, stresu a nespavosti. Při střídmém užívání má vůbec velmi kladný vliv na naši "centrálu". Skupina britských pánů vědátorů prý nedávno zjistila, že užívání oleje s výtažky šalvěje, výrazně zlepšuje krátkodobou paměť, což by se náramně mohlo hodit například studentům.
Jistě zajímavá informace pro kojící maminky.. látky obsažené v šalvěji snižují tvorbu mateřského mléka, čehož se dá využít, pokud chceme kojení ukončit, ale naopak pokud chceme v kojení pokračovat, neměli bychom šalvěj v této době vnitřně užívat vůbec. Těhulky by se vnitřnímu užívání šalvěje měly také raději vyhnout. Vnější aplikace však neuškodí.
Poměrně silné dezinfekční, protiplísňové a protizánětlivé účinky šalvěje mají své uplatnění i při zevním použití. Rozmačkaný list se hodí jako první pomoc při kousnutí hmyzem nebo při menším poranění kůže, kdy nám ono místo vydezinfikuje a uklidní, ale i při následném používání urychlí jeho hojení. Nálev použitý ve formě koupele nebo obkladu léčí různé mykotické potíže a plísňová onemocnění kůže.
Využití šalvěje v kosmetice
Pro své stahující a dezinfekční schopnosti má šalvěj široké využití i v kosmetice. Nálev používaný na závěrečné oplachování hlavy dokáže potlačit nebo i vyléčit tvoření lupů na pokožce hlavy. Používaný jako pleťová voda nám může být nápomocný i při problematické pleti a léčbě akné. Výtažky ze šalvěje se přidávají do ústních vod a past na zuby, podporují léčbu zánětů v ústní dutině a zároveň potlačují nepříjemný zápach z úst. Stejnou službu nám poskytne i obyčejné žvýkání čerstvého listu nebo kloktání nálevu.
Šalvěj jako koření
Šalvěj se používá jako koření od nepaměti, a to na úpravu jehněčího a telecího masa, divočiny, do různých nádivek, sekaných a k ochucení mletého masa. Často ji najdeme jako jednu z přísad kořenících směsí na ryby a jiných masových i zeleninových jídel a bylinkových směsí na grilování. Uplatníme ji i pro výrobu bylinkových octů, olejů a másel. Protože má velmi výraznou chuť a vůni, k celkem výraznému efektu nám postačí už malé množství.
Další důležité a zajímavé účinky šalvěje - thujon a jeho nežádoucí efekt
Šalvěj, stejně jako pelyněk, obsahuje silici zvanou thujon. Jistě i proto byla jednou z bylin přidávaných do omamných vykuřovadel šamanů a čarodějnic. Omamná síla známého, vysoce alkoholického Absinthu, kterému se také říká "Zelená víla" nebo "Zelená múza", je založena právě na této látce. Thujon působí na naše tělo ve vysokých dávkách omamně. Při konzumaci velkého množství šalvěje bychom se tedy mohli ocitnout ve stavu jakéhosi opojení a odpoutání se od běžné reality, které je však při předávkování doprovázeno i zimnicí, návaly horka, třesem, nevolností až zvracením, v extrémním případě ztrátou vědomí. Při dlouhodobém užívání ve vysokých dávkách by pak thujon mohl ohrozit i naše mentální zdraví a inteligenci, jak se to stalo některým známým umělcům doby romantismu, vášnivým pijákům absinthu. To ale mluvíme o opravdu vysokém množství zkonzumovaného thujonu, v případě šalvěje odborníci orientačně uvádějí, že otrava nastává při překročení konzumace něco kolem 15g suché drogy. Protože thujon se ve vodě neuvolňuje zdaleka tolik, jako v alkoholu, nálev a čaj při střízlivém dávkování a používání běžně nemá tyto nežádoucí toxické účinky.
Recept na čaj / nálev:
1 vrchovatá čajová lžička sušené drogy na 0,25 l horké vody (1 hrnek), necháme asi 5 minut vyluhovat a pijeme po doušcích (pro vnější aplikaci je možné použít poměrově větší množství sušené šalvěje)
