Netřesk střešní získal svoje přízvisko díky své schopnosti růst i na velmi strmých a pro jiné rostliny neobyvatelných podložích. Dříve se záměrně vysazoval na střechy domů nebo venkovních sklepů, které dokázal během nedlouhé doby pokrýt hustým porostem. Věřilo se, že netřesk dokáže ochránit dům před hromem, bleskem a ohněm.
Netřesk je rostlina, která vydrží jak mráz, tak dlouhé doby bez vláhy, je velice odolný a i při výrazných změnách počasí zůstává stále zelený a velice dekorativní. Dnes je oblíbenou rostlinou, vysazovanou hlavně na skalky, v Evropě ho v přírodě nejdeme např. v Alpách nebo na skalách přímořských oblastí.
Pěstování netřesku
Nejjednodušší způsob rozmnožování netřesku je pomocí odnoží, mateřská rostlina vyhání každý rok mladé výhony, které stačí oddělit a přesadit na zvolené místo nebo do květináče. Zajímavostí je, že trvá několik let, než netřesk vykvete, po odkvětu však odumírá celá mateřská rostlinka.
Můžeme ho pěstovat i uvnitř místnosti, je nenáročný na zálivku, potřebuje pouze dostatek světla, aby prosperoval. Netřesk v místnosti za oknem je nejen ozdobou domova, je zároveň i malou přírodní lékárnou a první pomocí především na kožní potíže.
Netřesk jako lék pro naši kůži
Netřesk má velice podobné účinky na naši kůži, jako aloe. Je považován za jeden z nejbezpečnějších přírodních léků na pokožku s téměř žádnými nežádoucími účinky. Používají se jeho podélně rozříznuté listy, které můžeme vnitřní stranou přikládat přímo na postižené partie, nebo stejně aplikovat šťávu a gelovitou tekutinu z vnitřku listu.
Netřesk dokáže léčit opravdu poměrně široké spektrum kožních neduhů. Jeho šťáva je chladivá a obsahuje mnoho výživných látek, má dezinfekční účinek a působí protizánětlivě. Stejně jako aloe, i netřesk je skvělou první pomocí a urychlením léčby při popáleninách, opařeninách, omrzlinách a spálení sluncem. Ulevuje při štípnutí hmyzem, zmírňuje svědění, zarudnutí a otok. Můžeme ho použít i na menší poranění kůže, škrábnutí a odřeniny, urychluje hojení a snižuje riziko zanícení. Šťáva a listy z netřesku se dříve běžně používaly na léčení vředovitých a zánětlivých nemocí kůže, dokonce i pro léčení očních zánětů, kdy se do oka přímo kapala šťáva z listů.
Šťávu můžeme aplikovat i na změkčení ztvrdlé kůže např. na chodidlech, nebo na hydrataci příliš vysušené a namáhané pokožky rukou a loktů.
Vnitřně se dříve netřesk užíval ve formě nálevu nebo zředěné šťávy z listů jako nápoj nebo kloktadlo, a to hlavně při bolestech v krku, zánětech v dutině ústní a při zánětu průdušek. Lidoví léčitelé ho také předepisovali při průjmových onemocněních nebo na vypuzení střevních parazitů. Od vnitřního užívání se však postupem doby víceméně upustilo, existují ale homeopatické léky vyrobené z jeho výtažku, které se předepisují ženám při menstruačních potížích.
Zajímavostí je, že šťáva z netřesku si zachovává svoje léčivé účinky i po zmrazení a následném rozmrazení, což je vcelku logické, protože rostlina sama o sobě přestojí i silné mrazy. Pro nás to však znamená, že si šťávu nebo celé listy netřesku můžeme zmrazit do zásoby a použít v případě potřeby.
--
použité zdroje: Magické rostliny/Volvox Globator
