Čekanka salátová, kterou známe z našich obchodů ve formě tzv. čekankových puků, byla vyšlechtěna z planě rostoucí čekanky obecné. Čekankové puky se získávají poněkud netradičním způsobem pěstování - takzvaným rychlením, kdy se předpěstované kořeny čekanky zakrývají vrstvou lehké půdy a nechávají se bez přístupu světla po 5-8 týdnů. Za tu dobu se vytvoří nám známý čekankový puk, soustava nezelených, křehkých a křupavých listů. Protože je pěstování čekanky poměrné náročné, není u nás běžné, ale dnes už není problém koupit čekankové puky v dobře zásobené prodejně, supermarketu, nebo na zeleninovém trhu.
Čekanka chrání naše cévy a snižuje cholesterol v krvi
Ač nejsou čekankové puky příliš bohaté na vitaminy, jak jsme tomu zvyklí u jiné zeleniny, obsahují jiné, velice prospěšné látky, které v našem organismu působí hlavně detoxikačně.
Už samotný vysoký obsah vlákniny má blahodárný vliv na zažívání, zlepšuje průchodnost střev a zabraňuje zácpě. Dalším ohromným přínosem pro nás je fakt, že konzumace čekanky vede ke snižování hladiny cholesterolu v krvi, respektive zabraňuje nadměrnému ukládání tukových složek v našem organismu. Tento proces začíná už právě ve střevech, tukové složky jsou navázány a odvedeny z těla ven předtím, než se stihnou uložit do krve. Čekanka je tedy účinnou prevencí nemocí a komplikací kardiovaskulárního systému, jako jsou arterioskleróza (kornatění cév), vysoký krevní tlak, infarkt, mrtvice a podobně. Lidé s nadváhou, diabetes či některými poruchami metabolismu by měli tuto zeleninu určitě zařadit do své stravy, protože dokáže přírodní cestou odbourávat nebezpečné tukové látky.
Čekanka proti těžkým kovům a rakovině střev
Další významnou vlastností této zeleniny je, že zamezuje ukládání nebezpečných těžkých kovů v našem těle. Během procesu trávení v tenkém střevě na sebe totiž váže těžké kovy (např. olovo, rtuť, kadmium apod.) a odvádí je z těla ven stejně, jako jsme už uvedli výše, v případě tukových látek.
O čekance se dokonce hovoří i v souvislosti s prevencí rakoviny střev - jedné z nejrozšířenějších typů rakoviny u nás. Tento typ rakoviny, silně podpořený nezdravou stravou bohatou na tuky a toxické látky, je velice nebezpečný a jeho léčení je více než obtížné. Právě čekanka dokáže riziko tohoto onemocnění eliminovat díky tomu, že naše střeva čistí a ozdravuje střevní sliznice a mikroflóru.
V čekance obsažené látky také stimulují činnost žlučníku, jater a slinivky břišní, při pravidelné, ale umírněné konzumaci je opravdu úžasným pomocníkem našeho metabolismu na mnoha úrovních.
Jak nám bude chutnat?
V našich krajích nemá zpracování čekanky v kuchyni příliš dlouhou tradici, což je vážně škoda. Pokud totiž víme jak na to, můžeme z ní připravit velice chutné, až gurmánské pokrmy. Za syrova se hodí do zeleninových salátů, dbáme však na to, abychom použili jen světlé - nezelené - listy, zelené listy jsou totiž za syrova příliš hořké.
Z možností tepelné úpravy čekankových puků je ve světě neoblíbenější nejspíš zapékání, a to na mnoho způsobů. Buď můžeme čekankové puky rozdělit na jednotlivé listy, čímž nám vzniknou jakési vaničky, které plníme podle libosti například syrovými, smetanovými, jogurtovými či jinými nádivkami (nebojte se přidat trochu česneku) a zapékáme. Nebo můžeme celé puky podusit v páře a následně zapéct, samotné nebo zabalené do plátků šunky a servírovat podobně jako chřest, se sýrovým přelivem, či bešamelem. Výborně se hodí také jako příloha k masovým pokrmům a pomůže nám s trávením příliš tučných jídel.
Typická, lehce nahořklá chuť čekanky může být pro někoho možná napoprvé nezvyklá, ale věřte, že pokud se ji naučíte správně upravit, získá si vás a stane se vaší zdravou a oblíbenou pochoutkou.
--
použitá literatura: Léčba ovocem a zeleninou
